Imperialismus

Čeká vás ve škole test zaměřený na přelom 19. a 20. století? Připravte se na něj s předstihem pomocí našeho článku, který jasně a přehledně shrnuje, co všechno se v tomto období ve světě událo.

ÚVOD

  • období od 70. let 19. století do roku 1918
  • impero = vládnout
  • = monopolní kapitalismus – vznik monopolů (podniky ztrácí samostatnost, jsou pohlceny jiným podnikem – sjednocování více firem do jedné; sdružení podniků s výsadními právy)
  • typy monopolů: kartel, syndikát, trust, koncern
  • monopoly ovládly řadu odvětví (hutě, auta)
  • vytvořilo se několik málo států, které mají dominantní postavení – podmanily si velké státy či dokonce kontinenty . . . . = imperialistické mocnosti (zostření mezinárodních vztahů)
  • stupňuje se mezinárodní napětí
  • v tomto období sílí dělnická hnutí
  • vrchol kapitalismu
  • vznik sociálních demokracií, socialistických stran apod.
  • všechny strany přijaly marxismus za své učení
  • v letech 1890–1910 probíhá 2. průmyslová revoluce – velký rozvoj
  • nerovnoměrná vývoj světa (ekonomické závislosti na USA, Japonsku se zvětšují)
  • boj o nové rozdělení světa (koloniální státy – Anglie, Francie x Německo – to nemá nic a chce to)
  • tvorba finančního kapitálu (finanční transakce přes banky – vlastní podnikání bank; např. Živnostenská banka)
  • myšlenkové proudy: darwinismus, pozitivismus, marxismus, pragmatismus

UMĚNÍ  19./20. STOLETÍ

  • snaha o nezávislost, netradičnost, svobodu – převaha abstraktního umění; důraz kladen na formu, originalitu a různorodost
  • prudké střídání uměleckých směrů (impresionismus, expresionismus, kubismus, fauvismus, futurismus, . . )
  • futurismus vtáhl do umění techniku (automobily, letadla, vzducholodě)
  • např. impresionismus (= nálada, dojem)- směr pojmenován podle obrazu C. Moneta Impression; fauvismus (= šelma); expresionismus (= výraz); futurismus (= budoucí)
  • umělci: Claudie Monet, Auguste Renoir, Edouard Manet, Paul Cézanne, Vincent van Gogh, Paul Gauguin, Pablo Picasso, Vasilij Kandijskij, Edvard Munch atd.; u nás: František Kupka, Antonín Slavíček, Václav Špála, Emil Filla
  • z hudebního světa – např. Josef Suk
  • z architektury např. Josef Gočár

2. PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

  • probíhala v letech 1890–1910
  • revoluce technicko–vědecká = období elektřiny a výbušných motorů
  • Dieslův motor – spalovací motor na naftu
  • dynamo – M. Faraday; zdokonalení žárovky – T. A. Edison; telefon – A. G. Bell
  • vynález dynamitu – Alfred Nobel
  • ocel – velký nárůst výroby
  • obrovský rozmach chemie – uplatnění v zemědělství, lékařství, vojenství apod.
  • rozvoj automobilů, letadel
  • na rozdíl od 1. průmyslové revoluce zasáhla všechny země současně
  • 1. průmyslová revoluce začala v Anglii a postupně se rozšiřovala dále na východ

KOLONIÁLNÍ SYSTÉM

  • západní státy  (Francie, Anglie, USA, Itálie, Nizozemí, Německo) měly pod kontrolou 90% zemského povrchu a udělaly tam své kolonie
  • nejvíce kolonií měla Anglie
  • základem anglického koloniálního panství byla Austrálie, Indie, vých. Afrika a Kanada
  • Francie měla asi 1/3 anglického panství – Francouzská Indočína a severozáp. Afrika
  • Holandsko mělo Nizozemskou Indii (jihových. Asie)
  • Německo mělo rovníkovou Afriku
  • Itálii patřila Libye, Somálsko, Eritrea
  • spornou oblastí byl Balkán – zájem zde měli Britové, Rakušané i Rusové (nebyla to kolonie, ale ohnisko zápasu o vliv)

ANGLIE

  • královna světových moří
  • imperialistická velmoc – „mocnost číslo 1“
  • nejrozsáhlejší území (má klíčová místa – Malta, Hongkong, Kapské město, Suez,  . . )
  • v letech 1837–1901 královna Viktorie – „viktoriánské období“ – klid, prosperita, stabilita
  • v letech 1901–1910 Eduard VII. – obrat v zahr. politice (jeho nástupce Jiří V.)

vnitřní politika

  • liberálové (zájmy podnikatelů), konzervativci (zájmy angl. aristokracie)

ekonomika

  • do období imperialismu nejvyspělejší země v Evropě, ale nyní zaostává za Německem, protože v Anglii není nutnost investovat do modernizace – protože mají kolonie a to je jejich bohatství

zahraniční politika:

  •  „sladká izolace“ – vyhovuje jim to – náhle izolace narušena
  • největším koloniálním protivníkem je Francie – r. 1898 střet s Francií u Fašody (hrozba otevřeného konfliktu o mocenský vliv v Africe)
  • r. 1904 „srdečná dohoda“ – rozdělení Afriky mezi Anglií a Francií půl na půl
  • r. 1907 smlouva s Ruskem – vojenské spojenectví
  • Anglie si uvědomila, že Německo má lepší válečné námořnictvo – Anglie začíná modernizovat – 1. závody ve zbrojení
  • Britské impérium – 1/5 zemského povrchu (nejstarší britská kolonie – Irsko)
  • búrská válka – nedaleko Johannesburgu ložiska zlata a diamantů – spory nových angl. přistěhovalců s holandskými usedlíky (= búrové) + primitivní obyvatelstvo – farmáři (domorodci) → britsko–búrská válka – r. 1902 zánik búrských republik – již. Afriku získala Británie

sociální situace:

  • odborová hnutí – hájí na prvním místě ekonomické zájmy dělníka, ne politické

FRANCIE

vnitřní politika:

  •  republikáni (chtějí demokratizaci), monarchisté (chtějí zpět před rok 1870), socialisté, nacionalisté ( jsou proti Němců, proti Židům)
  • r. 1894 Dreyfusova aféra – důstojník A. Dreyfus (Žid) obviněn ze špionáže – do čela obhajoby se postavil E. Zola, který obvinil vládu a soud z antisemitismu – r. 1906 plně rehabilitován
  • antisemitismus = nenávist vůči Židům
  • sionismus = opak antisemitismu, bojový směr, který propaguje židovství

zahraniční politika:

  • soupeření s císařským Německem
  • chtěli se opřít o Rusko – spojenectví  r. 1893 Rusko–francouzská dohoda
  • spojenectví s Anglií r. 1904 „srdečná dohoda“

ekonomika

  • Francie vyplatila Němcům 5 miliard zlatých franků jako vojenskou náhradu

USA

vnitřní politika: 

  • republikáni, demokraté

ekonomika

  • silný hospodářský rozvoj – silnice, železnice, automobilový a elektrotechnický průmysl

zahraniční politika:

  • 1846–1848 válka s Mexikem – zisk Texasu, Nového Mexika a Kalifornie
  • smlouva s Anglií o hranicích s Kanadou – na 49. rovnoběžce (až dodnes)
  • snaha zabránit evropským státům rozšiřování na amer. kontinentě
  • r. 1898 válka se Španělskem – vítězství USA – zisk Kuby, Portorika a Filipín
  • r. 1860 prezidentem Abraham Lincoln – prosazuje zrušení otroctví
  • r. 1860 odtržení jihu od Unie
  • r. 1861 jižní státy si vytvořily Konfederaci amerických států → v letech 1861–1865: 

občanská válka Sever proti Jihu:

  • (zájmy Severu hájí Republikánská strana, zájmy Jihu Demokratická strana)
  • zprvu vítězí Jih, potom Sever
  • r. 1865 Jih kapituloval – přichází období rekonstrukce jihu země
  • r. 1863 zrušení otroctví v jižních státech (na severu už v r. 1790)

RUSKO

  • r. 1861 zrušeno nevolnictví
  • stále má zákonodárnou i soudní moc panovník – samoděržaví
  • tvoří se tajné revoluční organizace
  • r. 1881 zavražděn car Alexandr II. – ale k revoluci to nevedlo – nástupci Alexandr III.  a Mikuláš II. samoděržaví ještě více utužili
  • r. 1863 povstání Poláků – potlačeno

zahraniční politika:

  •  boje s Turky na Balkáně
  • snaha prosadit se na Bosporu
  • r. 1897 prodali USA Aljašku
  • vznik Transsibiřské magistrály  (Moskva – Vladivostok)– kolonizace Sibiře
  • r. 1900 zisk Mandžuska (od Číny)
  • v letech 1904–1905 válka Ruska s Japonskem – Rusko prohrálo na souši i na moři, Rusko poraženo 9. 1 . 1905 – tzv. „krvavá neděle“→ 1. ruská revoluce
  • r. 1905 rozehnána hladová dělnická demonstrace v Petrohradě
  • svolán parlament = duma; vznik politických stran
  • r. 195 vydán manifest = státní duma je zákonodárný orgán

NĚMECKO

  • od r. 1871 císařství – založeno Vilémem I.
  • hlavou je císař a kancléř
  • Vilém III. – poslední německý císař, s jeho nástupem se změnila orientace Německa – dalo se cestou agrese (příprava na válku)
  • r. 1890 odvolán Bismarck
  • r. 1905 vznikl „Schlieffenův plán“ – plán války, počítal s izolací Ruska a bleskovou porážkou Francie a také s pomocí Rakouska

ekonomika:

  • nejrozvinutější stát v Evropě

vnitřní politika:

  • Říšská rada, Národní liberálové, Strana centra

zahraniční politika:

  • r. 1878 Berlínský kongres – zhoršení vztahů s Anglií, Francií a Ruskem
  • Německo se ocitá v izolaci – uzavírá smlouvy s druhořadými státy – r. 1879 smlouva s Rakouskem–Uherskem
  • r. 1882 smlouva s Itálií
  • vzniká tedy TROJSPOLEK: Německo, Itálie, Rakousko–Uhersko  x   DOHODA: Anglie, Francie, USA
  • čeká se na válku
  • 28. 6. 1914 v Sarajevu spáchán atentát na rakouského následovníka trůnu Ferdinanda d´Este – Němci to pochopili jako impuls k válce

JAPONSKO

  • dosud pro okolí uzavřená země
  • japonský císař = mikádo
  • šógun má nejvyšší moc v zemi, sídlí v Tokiu
  • USA posílá 3 lodě, aby navázaly obchodní styky – r. 1854 japonsko–americká smlouva
  • otevření Japonska okolnímu světu
  • v letech 1858–1868 občanská válka – výsledky: pád moci šógunů, osvobození císaře – příchod do Tokia, westernizace, výstavba železnice
  • r. 1889 císař Mucukito přijal ústavu – konstituční monarchie
  • volební právo má asi 1% obyvatelstva

zahraniční politika:

  • expanze na Korejský poloostrov
  • v letech 1894–1895 válka mezi Čínou a Japonskem o Koreu – výhra Japonska , obsazení Mandžuska a Taiwanu
  • r. 1902 spojenectví s Británií
  • v letech  1904–1905 válka s Ruskem – výhra Japonska
  • r. 1910 připojení Korey

MEZINÁRODNÍ  VZTAHY

  • vyostřují se mezinárodní vztahy

2 vojenskopolitické bloky:

  • TROJSPOLEK – základem byla smlouva Německa s Rakouskem–Uherskem z r. 1879, pak se r.1882 přidala Itálie, pak Turecko, Bulharsko
  • DOHODA – bývalí spojenci Německa odpadli a spojovali se: r. 1893 smlouva Rusko–francouzská, r. 1904 „srdečná dohoda“ Francie a Anglie, r. 1907 smlouva Anglicko–ruská, později se připojily státy jako Srbsko, BENELUX, Japonsko, USA
  • politické krize zvyšovaly napětí
  • r. 1905 Marocká krize – Maroko bylo španělské, stalo se nezávislým – silný vliv Francie – chtěli Maroko připojit, proti tomu se však postavilo Německo
  • r. 1911 znovu vypukla Marocká krize – r. 1912 Francie dostala Maroko a Německo část Konga
  • r. 198 Bosenská krize – r. 1878 po Rusko–turecké válce Berlínský kongres – řešilo se poválečné uspořádání Balkánu; R–U chtělo Bosnu obsadit vojensky
  • v letech 1912–1913  – 1. balkánská válka – balkánské národy x Turecko
  • r. 1913  – 2. balkánská válka
  • 28. 6. 1914 atentát na Ferdinanda d´Este – impuls k 1. světové válce

 

Podobné příspěvky:



Publikování nebo další šíření obsahu serveru Dějepisně.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.