Třicetiletá válka

Znalost dějin je pro lidstvo zásadní. Díky historii se můžeme poučit z našich chyb a budovat lepší budoucnost. Mějte přehled o dřívějších obdobích i vy. Nastudujte si je z našich článků. Tento je zaměřen na období Třicetileté války a na období vlády Stuartovců a Tudorovců v Anglii.

  • poč. 17. století – vyhrocení konfliktu mezi Habsburky (Madrid, Řím, Praha – centra katolické politiky)
  • v Čechách r. 1575 vyhlášena Česká konfese Maxmiliánem II. – ústní povolení vyznání víry nekatolíků
  • r. 1609 písemné potvrzení České konfese Rudolfem II.tzv. Majestát (prohlášení rovnosti katolíků i nekatolíků,  i pro poddané)
  • r. 1609  v Čechách si stavy vynutily náboženskou svobodu, v Holandsku příměří s katolíky
  • r. 1610 umírá Jindřich Navarský
  • konflikt trendů: feudalismus x nastupující kapitalismus (Habsburkové – katolíci x Francie, Nizozemí – rodící se měšťanstvo)

I. VÁLKA  ČESKÁ (1618–1620)

Matyáš:

  • 1611 – 1619
  • žil ve Vídni – vyhrocení napětí u nás – místo panovníka vládnou místodržící – nedodržují Rudolfův Majestát (uzákoňoval Českou konfesi = poddaný nemusel mít stejné náboženství jako jeho pán = zajištění náboženské svobody i českým nekatolíkům) → nespokojenost + nepokoje mezi katolíky a nekatolíky
  • sjezd českých nekatolických stavů v Praze → stížnost císaři za porušování zemských svobod a Majestátu – Matyášem odmítnuta + zákaz pokračovat ve sjezdu → pobouření stavů → schůzka nekatolické šlechty v pražském Karolinu + tajná schůzka radikálů → vypracován postup proti místodržícím:
    • 23. 5. 1618 delegace stavů na Pražský hrad (radikál Jindřich Matyáš Thurn)→ improvizovaný soud → III. pražská defenestrace = svržení královských místodržících Viléma Slavaty, Jaroslava Bořity z Martinic a písaře Filipa Fabricia z oken → definitivní rozchod s Habsburky → počátek stavovského povstání
    • 25. 5. 1618 zvolena vláda 30 direktorů = prozatímní převzetí správy země → složena ze tří stavů: panstva, rytířstva a měšťanstva (= stavovský odboj), ze země vyhnáni jezuité, hledání podpory a spojenců mezi nepřáteli Habsburků
  • direktorium nerespektuje nástup katolického panovníka  Ferdinanda II. Štýrského a samo dosazuje na trůn Fridricha Falckého (1619 – 1620) – tzv. „zimní král“
  • Češi spoléhali, že jim Falc poskytne pomoc → poskytla ale jen velmi málo + Ferdinand II. se spojil s vůdcem Katolické ligy (= sdružení katolických knížat v J Německu) bavorským vévodou Maxmiliánem → tažení na Prahu →  8. 11. 1620 bitva na Bílé hoře – drtivá porážka stavovských vojsk → obrovské důsledky pro české země (Fridrich Falcký uprchl a až do své smrti užíval královský titul)

II. VÁLKA  FALCKÁ (1621–1623)

  • 21. 6. 1621 – veřejně popraveno všech 27 představitelů odboje na Staroměstském náměstí (3 oběšeni – nebyli šlechtici a 24 sťato – šlechtici)
  • boje se přesunuly do Německa
  • Maxmilián Bavorský stojí v čele Katolické ligy

III. VÁLKA  DÁNSKÁ (1625–1629)

  • r. 1625 vzniká protihabsburská Haagská koalice– je v ní Nizozemí, Dánsko, Anglie a dolnosaská knížata
  • koalice získala podporu Francie, Sedmihradska i Osmanské říše
  • nejsilnějším členem protihabsburské koalice je Kristián IV. Dánský
  • r. 1626 bitva u Dessavy – protestanté poraženi → do popředí se dostává Albrecht z Valdštejna (Ferdinand II. v tísni- přijal nabídku českého šlechtice Albrechta z Valštejna, který vytvořil vojsko)
  • r. 1627/8 Obnovené zřízení zemské pro Čechy, Moravu – jediné povolené náboženství je katolické
  • r. 1629 restituční edikt – Habsburkové chtějí vrátit situaci do r. 1555 – navrátit církvi majetek – nezdaří se to – protesty
  • konec 20. let Albrecht z Valdštejna odvolán ze svých funkcí

IV. VÁLKA  ŠVÉDSKÁ (1630–1635)

  • v čele protihabsburské koalice Gustav II. Adolf
  • výborná švédská armáda
  •  r. 1632 bitva u Lűtzenu – zde zvítězil znovu povolaný Albrecht z Valdštejna, Gustav II. Adolf padl
  • r. 1634 zavražděn Albrecht z Valdštejna v Chebu (se souhlasem Vidně, podezřelý z jednání s exulanty, z úmyslu přejít na protestantskou stranu)
  • r. 1635 Sasko se domluvilo s Habsburky, že vystoupí z protihabsburské koalice → dostalo Horní a Dolní Lužice

V. VÁLKA  ŠVÉDSKO–FRANCOUZSKÁ  (1635–1648)

  • Francie podporuje boje Švédů finančně a politicky, přímo bojů se neúčastní
  •  od r. 1644 probíhají v severozápadním Německu mírová jednání
  • r. 1645 bitva u Jankova – velmi krvavá bitva, vítězství Švédska
  • r. 1648 Švédové v Praze
  • 24. 10. 1648 podepsán Vestfálský mír

VESTFÁLSKÝ MÍR

důsledky:

  • potvrdil samostatnost Švýcarska a Holandska
  • Alsasko a Lotrinsko součástí Francie
  • potvrdil silný vliv Švédska v severní Evropě (na Baltu), Baltské moře = „Švédské jezero“
  • potvrdil roztříštěnost Německa – Habsburkům se nepodaří sjednotit německé země – vládnou jim jen titulárně

 z pohledu Čechů:

  • zahájil rozpad zemí Koruny české (prvně odděleny obě Lužice)
  • potvrdil, že české země zůstávají pozdně feudálními, pod vlivem Habsburků
  • velký přesun majetku (např. konfiskace)
  • kulturní úpadek – nekatolická inteligence emigrovala

Podobné příspěvky:




Přidat komentář

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Dějepisně.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.