Orientální státy – Egypt

Starověký Egypt je známý svými neuvěřitelnými stavbami, které svojí velikostí a propracovaností překonávaly všechny ostatní. Dokonce se dochoval jeden z divů světa – egyptské pyramidy. Stále stojí a stojí. A to přestože už uběhlo už mnoho let od jejich postavení.

  • území podél Nilu (delta)
  • suché a teplé podnebí, pravidelné záplavy (červen-říjen) à příznivé pro zemědělství
  • lodní doprava po Nilu (dovoz dřeva, mědi)
  • nutnost odvodňování zaplavených pozemků (kanály); zavlažování výše položených polí
  • těžba zlata; majetková nerovnost
  • 3100 př. n. l. sjednotil Meni Egypt (potřeba regulace vodního toku po celé jeho délce; aby nebyla zničena úroda)
  • Dolní Egypt – sever; převaha zemědělství – pomalejší vývoj
  • Horní Egypt – jih; převaha kočovného pastevectví a lovu

sociální rozvrstvení obyvatelstva a správa státu

1. král = faraón

  • nejvyšší představitel státu; vtělený bůh – uctíván jako bůh; neomezená vláda; nejvyšší soudce a velitel vojska

2. královští úředníci

  • správci krajů; soudci; dozor nad stavbami a výběrem daní
  • vezír – nejvyšší, správce státní pokladny
  • pomocníci – písaři, výběrčí daní, správci sýpek

3. kněží

  • opora krále; právo konat náb. obřady; udržovali lid v bázni a poslušnosti

4. vojáci

  • zabezpečovali klid v zemi; ochrana před útoky nepřátel; vedení výbojných válek

5. řemeslníci

  • svobodní (+ sochaři, malíři, lékaři)

6. zemědělci

  • nižší a nejpočetnější skupina; svobodní; obdělávali přidělenou půdu; odváděli daně

7. otroci

  • nesvobodní, bezprávní, pracovní síly

Archaické období (3 100 – 2 800 př. n. l.)

  • vládce Horního Egypta Meni sjednotil Horní a Dolní Egypt
  • hl. město Memfis

Stará říše (2 800 – 2 200 př. n. l.)

  • královské sídlo Mennofer (řec.Memfis)
  • stavba pyramid (Sakkara – nejstarší – Džosérova, Gíza – největší – Cheopsova, se sfingou – Rachefova)

1. přechodné období

  • na konci Staré říše oslabení až zánik státního centralismu – rozpad na menší státy – hospodářská krize, chaos, hladomor

Střední říše (2 000 – 1 800 př. n. l.)

  • sjednocení – Mentuhotep II. – obnovena prosperita
  • sídlo – Vesét (řec.Théby) v Horním Egyptě
  • rozšíření státu na Sinajský pol.; výpravy do Núbie a Somálska
  • budování hrází a zavodňovacích staveb
  • obchod s Krétou, Kyprem, Pelestinou

2. přechodné období

  • vnitřní rozpory, oslabení královské moci
  • pronikání kočovných kmenů Hyksósú – převzali a rozšířili egyptskou kulturu a náboženství (přilby, luky, meče, štíty, vozy)

Nová říše (1 600 – 1 100 př. n. l.)

  • 1560 př. n. l. vyhnání Hyksósú
  • největší územní rozsah – výbojné války, silná armáda
  • 1350 př. n. l. náboženská reforma Amenhotepa II. – zákaz mnoho božství, uctívání nového boha Slunce Atona; přejmenoval se na Achnatona; nové sídlo – Achetaton
  • po jeho smrti – Tutanchamon (hrobka objevena r. 1922 Angličany)
  • pohřbívání v hrobkách vytesaných do skal – Údolí králů, Údolí královen
  • Ramess II. – boje s Chetity o Sýrii a Palestinu – 1270 př. n. l. nejstarší mírová smlouva v dějinách lidstva

Pozdní říše (7. stol. – 30 př. n. l.)

  • 7. stol. př. n. l nadvláda Asýrie
  • 525 př. n. l. součást perské říše
  • 332 př. n. l. vláda Alexandra Makedonského (Alexandrijská knihovna)
  • po jeho smrti – 305 př. n. l. – vláda Ptolemaiovců – královna Kleopatra (Caesar, Marcus Antonius)
  • od r. 30 př. n. l. ovládají Egypt Římané

Kultura starověkého Egypta:

písmo:

  • r.1822 rozluštěno J. F. Champollionem – Rossetská deska
  • materiál: kámen, papyrusové svitky (rákosovitá rostlina) – třtinové pero, štěteček; inkoust z dozrávajících ořechů
typy písma:
  • hieroglyfy = obrázkové – posvátné písmo, nápisy tesány do kamene; původně obrázky zpodobovaly různé předměty, pak se staly symbolem pro skupiny souhlásek
  • hieratické = kněžské, posvátné – texty na papyrech (počátky Staré říše)
  • démotické = lidové – nejjednodušší, běžné záznamy, úřední zprávy, zápisy daní

literatura:

  • Achnatonův Hymnus na Slunce
  • knihy mrtvých – Kniha otců
  • předpovídání záplav a doby jejich trvání podle pohybu hvězd; kalendář s 365 dny, 12 měsíci po 30 dnech + 5 dní na oslavu

mumifikace:

  • vyňaty vnitřnosti s výjimkou srdce, vloženy do zvláštních nádob, zality voskem, tělo vysušeno solí se sodou, napuštěno olejem a pryskyřicemi (balzamování), zabaleno do lněných obinadel a vloženo do rakve (Au, Ag, dřevěné) à získání znalostí o lidském těle, složité operace, lékařské učebnice s popisy chorob a způsobu léčby
  • většina staveb a děl spojena s úctou k mrtvým
  • mastaby – nejstarší hrobky na Z břehu Nilu (na Z je prý temná říše smrti); obdélníkový půdorys; v podzemí pohřební komora se sarkofágem = náhrobek
  • pyramidy – královské hrobky; čtvercový stupňovitý jehlan z mnoha tisíců kamenných přesně opracovaných kvádrů (více než 1t váhy) – přikládány těsně k sobě bez tmelu nebo malty, pod ním pohřební komora; přístupová cesta zazděna zakryta před lupiči; na V straně pyramidy zádušní chrám; v okolí pohřebiště příbuzných
  • hrobky vytesané ve skále – Nová říše – Z břeh Nilu u Vesetu = Údolí králů, Údolí královen – rituálně spojeny se zádušními chrámy na okraji pouště; bohatá výzdoba (malby); pohřební výbava (Au rakev 19-ti letého Tutanchamona zdobená drahokamy, vložená do 2 dřevěných rakví); sochy; šperky; zdobený zlacený trůn
  • chrámy (Karnak, Luxor) – monumentální stavby, Nová říše; zasvěcené bohu Amonovi

malířství

  • neuplatňovala se perspektiva (blízké výjevy na spodním okraji obrazu, vzdálenější ve vyšších rovinách nad sebou)
  • postava krále svou velikostí převyšuje ostatní
  • zobrazení lidské postavy: hlava, nohy, ruce z profilu; oči a tělo zepředu

 

Podobné příspěvky:



Publikování nebo další šíření obsahu serveru Dějepisně.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.