V období absolutismu se v držení otěží na našem území vystřídaly dva panovnické rody – Jagellonci a a Habsburkové. Který rod byl více prospěšný pro naši zemi? Který méně?
Kapitoly
dynastie Jagellonců
- v letech 1471–1526
- v Evropě se prosazuje absolutismus, u nás naopak centrální moc oslabena – posilují stavy
Vladislav II. Jagellonský
- r. 1476 ukončen spor mezi Korvínem a Jagellonci
- r. 1483 II. pražská defenestrace – r. 1485 v Kutné Hoře uzavřen náboženský mír (husité a čeští katolíci)
- r. 1500 šlechta nechala sepsat Vladislavské zřízení zemské (něco jako ústava) – politické napětí, protože to omezuje pozice královských měst
- rozpory se šlechtou – národ na 2 strany – stoupenci měst a šlechty
- r. 1517 kompromis – Svatováclavská smlouva – šlechta může podnikat ve svých poddanských městech (právo trhu a vařit pivo)
Ludvík Jagellonský
- r. 1526 bitva u Moháče – uherské x turecké vojsko
- Ludvík se utopil v Dunaji – jeho sestra Anna ještě před smrtí provdána za Ferdinanda Habsburského – Habsburkové uplatňují nárok na český a uherský trůn
dynastie Habsburků
- od r. 1526
- konflikty – Habsburkové usilují o absolutismus, ale stavové jsou proti
- Habsburkům se během 100 let podařilo absolutismus prosadit (a také znovu katolictví)
Ferdinand Habsburský
- r. 1547 první odboj českých stavů proti habsburské politice
- počátek úpadku českých měst
- r. 1556 přišli jezuité
Maxmilián II. (v Čechách I.)
- velké sympatie k protestantům
- r. 1575 Česká konfese– ústní povolení vyznání víry nekatolíků, text zakázal vytisknout
Rudolf II.
- r. 1583 přesídlil do Prahy
- měl také sympatie k protestantům
- nesnášel svého bratra Matyáše
- r. 1608 Matyáš + stavy x Rudolf – liběnský mír – Rudolf musel předat vládu v Rakousku, Uhrách a na Moravě Matyášovi
- r. 1609 Rudolfův majestát – písemné potvrzení České konfese (rovnoprávnost nekatolíků i pro poddané)
u nás osvícenský absolutismus
Marie Terezie
- po smrti císaře Karla VI. podle pragmatické sankce z r. 1713 dosedla na habsburský trůn
- císařovnou nebyla, císař byl její manžel František Štěpán Lotrinský
- r. 1740 první česká habsburská panovnice (23 let)
- r. 1740 korunována na arcivévodkyni rakouskou, r. 1741 na královna uherskou a r. 1742 na královnu českou
- vzorná a přísná výchova – 16 dětí
- po její smrti konec 250leté panování Habsburků v Čechách – vznik nové linie habsbursko-lotrinské
r. 1740 – 1748 války o dědictví rakouské (Rakousko x Prusko – války slezské):
- 1. válka slezská – Rakousko poraženo u Molvic, dobyta Praha, za souhlasu českých stavů prohlášen r. 1741 za české krále Karel III. (zeť Josefa I.)
- tím způsobena nedůvěra Marie Terezie k českým stavům
- r. 1742 bitva u Chotusic – berlínský mír – ztráta téměř celého Slezska
- r. 1743 obnovena panovnická moc Marie Terezie v Čechách
- 2. válka slezská (1744-1745) – drážďanský mír 1745, potvrzená pruská nadvláda v Slezsku
- r. 1748 mír v Cáchách = konec války o dědictví rakouské (ztráta italských provincií, ale uznána pragmatická sankce)
- 3. slezská válka – definitivní rozhodnutí o Slezsku – 1763 mír v Paříži – potvrzen předchozí stav, definitivní ztráta lidnatého, hospodářsky vyspělého (uhlí) Slezska
r. 1778 – 1779 válka o dědictví bavorské (tzv. bramborová válka)
- po válce výstavba pevností Terezín a Josefov
- osvícenské reformy Marie Terezie
Josef II.
- syn Marie Terezie
- dovršení osvícenských reforem
- další rozvoj kultury a vzdělanosti
- r. 1750 zrušení mnoha klášterů (využity jako nemocnice či kasárny, ponechány jen ty, které sloužily k výchově, vzdělávání či k zemědělství), zavřeno mnoho kostelů, r. 1786 zbořena Betlémská kaple
- dva velké patenty z r. 1781:
- toleranční patent – o náboženské svobodě, povolena nekatolická vyznání, konec rekatolizace
- patent o zrušení nevolnictví – osobně svobodní lidé (robota zachována)
- r. 1789 berní a urbariální patent – robota nahrazena peněžitou dávkou, ale Josef II. umírá a jeho nástupce Leopold II. patent záhy ruší