Španělský absolutismus patřil k těm nejsilnějším v Evropě. Proti absolutistickému vládci se postavilo mnoho panovníků, ale ne všichni uspěli v těžkém boji.
- Karel I. – od. r. 1519 císařem = Karel V.
- dotvořen jednotný španělský stát – největší evropská a koloniální velmoc (zisk Holandska, část Itálie, zámořské državy)
- poté hospodářský úpadek, Karel V. se vzdává a odchází do kláštera
- r. 1556 říše rozdělena na 2 části: císařský titul získal bratr Ferdinand I. (český a uherský král) a Španělsko a Holandsko Karlův syn Filip II. → 2 větve habsburského rodu:
- španělská a rakouská (obě větve katolické, proti reformaci, touha ovládnout Evropu)
- za Filipa II. obrovský rozmach – tzv. španělská renesance (nechal vystavět Escorial)
- krize nastává po r. 1588, kdy byla Armáda (= španělská námořní flotila) poprvé poražena Angličany (Anglie se stává královnou moří)
- v letech 1565–1609 vypuklo v Holandsku (Holandsko bylo nejbohatší španělskou provincií) povstání – označováno jako Holandská buržoazní revoluce – v čele s Vilémem Oranžským
- Holanďané – označováni jako gézové: A) lesní B) námořní (gézové – původně nadávka – trhani, šupáci – nazývali je tak Španělé)
- Španělům se podařilo obsadit jižní část Holandska (dnes Belgie a Lucembursko)
- r. 1581 vznik Spojených nizozemských provincií – vznik samostatného Holadska (republika v čele s Vilémem Oranžským)