Ať už vás druhá světová válka zajímá z vlastní iniciativy nebo proto, že z ní budete psát test, články na našich stránkách vám dají dostatek informací a materiálů, které potřebujete a hledáte.

DRUHÁ  REPUBLIKA

• období od 1. října 1938 do 15. března 1939
• druhá republika, tj. pouhých 166 dnů, tzv. mezidobí mezi Mnichovskou dohodou a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava
• Mnichovská dohoda vytyčila I. – IV. pásmo českého, moravského a slezského pohraničí, které německá branná moc obsadila mezi 1. a 7. říjnem; V. pásmo, zahrnující území „převážně německého charakteru“ o ploše přesahující součet všech předchozích, bylo připojeno do 10. října –tím byly odtrženy od Československa i oblasti s jasnou převahou českého obyvatelstva, např. část Chodska, Jindřichohradecka, Břeclavska, celý Český Dub, Český Jíčín, Jilemnice
• HSL´S neváhala a svolala na 5. – 6. října 1938 širší předsednictvo strany – přijala tzv. Žilinskou dohodu (jmenovala Jozefa Tisu jako předsedu slovenské vlády) – Praha 7. října vyhověla – tím de facto Československo přestalo existovat a zrodil se nový stát, který oficiálně vznikl až 22. listopadu 1938: Česko – Slovenská republika (Podkarpatská Rus byla přejmenována na Zakarpatskou Ukrajinu)
• prezidentem byl do 5. října 1938 Edvard Beneš (ještě v říjnu odešel do exilu), který abdikoval na nátlak Německa, s prezidentem Benešem odstoupila i vláda armádního generála Jana Syrového
• 20. října 1938 zastavila vláda činnosti KSČ (rozpuštěna byla až 27. prosince 1938, avšak její předseda K.Gottwald emigroval již 9.10. a počátkem prosince 1938 odešli další představitelé např. R. Slánský, J. Šverma, V. Kopecký, B. Šmeral aj.)
• 30. listopadu byl zvolen Národním shromážděním prezidentem republiky Emil Hácha
• 1. prosince 1938 byla jmenována politicko-odbornická vláda v čele s Rudolfem Beranem
• republika se měla tzv. „odbenešit“ (zbavit se hradního křídla)

• na Slovensku – klerofašismus = křesťansko–fašistické prvky
• Češi – výrazná aktivizace katolické pravice
• problémy s ekonomikou – příchod přistěhovalců – problémy se zásobováním, s nezaměstnaností, s bydlením
• politický život se zjednodušil – pouze 2 politické strany (původní pravicové strany se sloučily do Strany národní jednoty, středové strany do Národní strany práce
• konec r. 1938 tzv. zmocňovací zákon – vlády může vydávat zákony bez Parlamentu (tím se urychlil proces likvidace demokracie)
• v noci z 13. na 14. března 1939 – jednání  Tisy a Hitlera v Berlíně (Hitler řekl, že buď vyhlásí samostatný slovenský stát, nebo je předhodí Maďarům)
• Tiso zavolal do Bratislavy a K. Sidor svolal sněm – 14. března 1939 vzniklo samostatné Slovensko (čeští politici nevěděli, co se stalo, Hácha byl zrovna na cestě do Berlína)
• v noci z 14. na 15. března 1939 – jednání Háchy (byl tam také Chvalkovský) a Hitlera (buď podepíšete, že vkládáte osud českého národa do rukou vůdcových, nebo vás – Prahu – začneme bombardovat) – Hácha podepsal (v 6 hodin ráno začala německá armáda obsazovat zbytek Čech a Moravy)
• 14. března 1939  též vláda Zakarpatské Ukrajiny vyhlásila svou samostatnost a o den později  byla zvolena nová vláda v čele s  J. Révayem, která stát přejmenovala na Karpatskou Ukrajinu
• 16. března 1939 došlo v Praze k vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (protektorát = chráněné území) – až do 5. května 1945

POČÁTKY  ODBOJE

• zvláštnost českého prostředí za války je v tom, že se Němcům nepodařilo nastolit v Protektorátu vládu českých fašistů (narozdíl od Jugoslávie, Maďarska, Slovenska)
• jsou zde jiné kořeny – nelze nastolit profašistickou vládu (čeští fašisté mají nepatrný vliv)
• předseda vlády Eliáš se angažuje v odboji
• míra kolaborace ve vrcholných špičkách je menší než jinde v Evropě
• typický kolaborant je Emanuel Moravec – ministr školství
• Češi mají svůj Parlament, svou vládu, četnictvo, . . ale nad nimi je říšský protektor
• 1. protektor – Konstantin von Neurath, zastupující říšský protektor – Reinhard Heydrich, státní tajemník – Karl Hermann Frank
• protektorátní prezident dr. Emil Hácha se snažil do r. 1942 zachovat míru lidské důstojnosti, nechtěl dělat všechno, co mu Němci řekli, nechtěl být kolaborantem (stejně byl po válce obviněn z vlastizrady, zemřel ve vojenské nemocnici před vyřešením jeho procesu)
• v čele protektorátních vlád – Rudolf Beran, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí a Richard Bienert
• Němci pozatýkali vysokoškoláky a další inteligenci
• židovský majetek je zabírán = arizace
• všude funguje tajná policie  gestapo
• místo neexistujících politických stran bylo vytvořeno Národní souručenství v březnu 1939 – později se rozpadlo
• čeští fašisté sdruženi v organizaci Vlajka
• Neurath odvolán, kvůli slabosti, proto zvolen zastupující říšský protektor – generál SS Reinhard Hendrich (1941-1942) – krvavý teror vůči vlastencům – ale spáchán atentát   27. května 1942 – nový protektor Kurt Daluege (1942-1943), další protektor Vilhelm Frick (1943-1945)

DOMÁCÍ  ODBOJ

• všichni se domnívali, že válka bude krátká
• národ měl zkušenosti pouze z 1. sv. v. – „gentlemanský odboj“ – mysleli si, že to teď bude podobné
• 30. září 1939 – bojkot pražských tramvají – lidé šli do práce pěšky (výročí Mnichova)
• 28. října 1939 – demonstrativní oslavy – lidé svátečně oblečeni, nepracovali, i když to nesměl být státní svátek – zasáhla okupační moc (zastřelen dělník Václav Sedláček, smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal)
• 15. listopadu pohřeb – opět demonstrace → 17. listopadu 1939 uzavření vysokých škol, poprava 7 představitelů studentstva (odvlečení více než 1200 vysokoškoláků do koncentračního tábora)
• Německo chtělo po protektorátu kvalitní pracovní síly a české zbrojovky (Heydrich si chtěl získat dělníky – zvyšoval platy, prodlužoval dovolené)
• českou inteligenci Němci nepotřebovali – uzavření VŠ, likvidace spisovatelů
• komunisté byli také pro Němce nepřátelé (do napadení SSSR to šlo, potom přešli do ilegality)
• problém domácího odboje – nebyly zbraně
• tzv. „tři králové“ – Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek
• domácí odboj odmítl spolupracovat s komunisty

byl rozdělen do 3 skupin:

1. Obrana národa (ON – bývalí důstojníci čsl. armády, sokolstvo, učitelé, legionáři apod.)
2. Politické ústředí (PÚ – bývalí politici)
3. PVVZ (Petiční výbor Věrni zůstaneme)

• centralizován zastřešovacím orgánem ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího)
• od napadení SSSR ilegální výbory KSČ

ZAHRANIČNÍ  ODBOJ

• po 15. březnu 1939 vytvořil Beneš v Londýně svoji vládu (min. zahr. věcí – Jan Masaryk, předseda vlády – Jan Šrámek, min. nár. obrany – gen. Sergej Ingr), začal propagovat tezi o právní kontinuitě československého státu
• druhé centrum je v Moskvě  – centrum komunistů v čele s Klementem Gottwaldem, dáleJan Šverma, Bohumil Šmeral, Rudolf Slánský
• to, co se odehrálo po 15. březnu 1939 bylo porušení Mnichova a ČSR existuje právně dál, on je reprezentant ČSR a dále prezident (Beneš vládl ze zahraničí pomocí tzv. prezidentských dekretů), udržoval i styky s Háchou
• hlavním cílem Beneše bylo, aby Spojenci znali právní neplatnost Mnichovské dohody /největší pochopení měl SSSR, ostatní byli zdrženliví; r. 1943 se SSSR zavázal, že po válce ČSR pomůže podporovat poválečné zájmy – chce za to Podkarpatskou Rus –        tzv. česko–sovětská smlouva )
• Benešův odboj se soustředil na vytvoření špionážní sítě v Protektorátu – r. 1941 vysílány parašutistické výsadky z Londýna – nejznámější „Antropoid“ – hlavním úkolem byl atentát na Heydricha – Josef Gabčík a Jan Kubiš (rodák z Dolních Vilémovic u Třebíče)
• 27. září 1941 nastoupil Heydrich jako zastupující protektor – má za úkol zlikvidovat domácí odboj, vyhlásil stanné právo (popraveno na 500 lidí), nechal zatknout Eliáše a Havelku
• šéfem gestapa byl Himmler
• 27. května 1942 atentát na Heydricha – atentátníci se schovali do kostela sv. Cyrila a Metoděje (Karla Boromejského), čekali na odvoz v rakvích – měli se dostat z Prahy do Anglie
• 18. června 1842 kryt objeven – zrada – udavač gestapa rotmistr Čurda
• následovala „heydrichiáda“ = denně stovky jmen, které byly vyhlašovány jako pomocníci atentátu, znovu vyhlášeno stanné právo (asi 1600 obětí, 3000 lidí posláno do koncentračních táborů)
• celé „heydrichiádě“ velel K. H. Frank – vyvrcholení bylo vyhlazení 2 obcí 10. června Lidic (u Kladna) a 24. června Ležáků (u Chrudimi)
• významní českoslovenští vojáci v zahraničním odboji: letci Alois Vašátko a František Peřina (FrancieAnglie), podplukovník Karel Klapálek (Tobrúk, El Alamejn), generál Alois Liška (tanky – Francie), kapitán Jan Nálepka, generál Ludvík Svoboda (SSSR, Buzuluk), Heliodor Píka

SITUACE  NA  SLOVENSKU

• po atentátu na Heydricha byl domácí odboj v troskách
• r. 1943 oživování odbojové činnosti
• od r. 1940 Slovensko oficiálním spojencem Německa
• Němci využívali Slovensko jako významnou dopravní křižovatku (dováželi z Rumunska ropu)
• Slováci přijali samostatnost s velkým nadšením, vyhnali Čech – byli napojeni na ekonomiku Říše
• většina Slováků byla s tehdejším stavem spokojená (trvalo to do Stalingradu – pak bylo jasné, že Němci budou ustupovat)
• Slováci se začali politicky angažovat
• prosinec 1943 – slovenští demokraté a komunisté vydali dokument – tzv. „Vánoční dohodu“ – cílem bylo odstranit klerofašistický systém – chtějí obnovit Československo
• založili SNR (Slovenskou národní radu) – oficiální reprezentant Slováků – Beneš je neuznal
• cílem bude povstání proti Němcům – Beneš chce podporovat slovenské vojáky, ne politiky
• ozbrojené povstání měl připravit Jan Golián – představitel vojenského ústředí
• od jara 1944 vznikají partyzánské skupiny (zaskočení Rusové) – úkolem Slováků bylo, že zavčas obsadí Karpatské průsmyky
• 29. srpna 1944 Němci obsadili Slovensko – obsadili Karpatské průsmyky
• SNR vyhlásili příchodem Němců slovenská národní povstání
• 1. září 1944 SNR vydala „Deklaraci slovenského národa“ – zopakování bodů z Vánoční dohody
• povstalci zklamaní, že Němci lehce obsadili Žilinu a že povstalci mají pod kontrolou jen střední části Slovenska (Banská Bystrica, Zvolen)
• povstalci nebyli dostatečně vyzbrojeni – Ruská výpomoc
• 8. září 1944 karpatsko–dukelská operace – Rudá armáda zahájila operaci, jejímž cílem bylo proniknout rychle na Slovensko Dukelským průsmykem a poskytnout pomoc povstání – nezdařilo se – krvavé boje (Němci ve výhodě)
• Ruské legie se musely probít (v čele s Ludvíkem Svobodou z Hroznatína)
• 6. října 1944 se Rusové na Dukle probili na Slovensko – povstalci se stahují na rozkaz vojenského ústředí do hor
• 27. října 1944 Němci obsadili Banskou Bystricu
• povstání bylo neúspěšné

OSVOBOZENÍ  ČSR

• jaro 1945 – fronta se blíží z obou dvou stran – probíhala jednání o demarkační linii (Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice)
• 5. dubna 1945 vyhlášen Košický vládní program
• 18. dubna–7. května 1945 postup amerických sil na našem území (generál Patton), osvobozena města Cheb, Strakonice, Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně aj.
• 26. dubna 1945 Rusové osvobodili Brno a ten samý den Američani osvobodili Plzeň
• v jednotlivých městech probíhala tzv. česká povstání
• 1. května 1945 zahájení bojů s okupanty (v Přerově)
• ČNR – Česká národní rada řídila povstání
• 5. května 1945 – Československý rozhlas v Praze vyhlásil pražské povstání – oficiálně končí Protektorát
• 7. května 1945 kapitulace Němců v Remeši
• 8. května kapitulace Němců v Berlíně – Němci v Praze to neuznali
• problémy pražského povstání (proč USA neosvobodila také Prahu a střední Čechy , když byli tak blízko? – Rusové to nedovolili – byla pevně daná demarkační linie)
• účast „vlasovců“ na povstání (gen. Vlasov a jeho jednotka – Rusové, kteří se jako zajatci nechali přemluvit ke spolupráci s Německem proti Stalinovi, ne proti SSSR!)
• vlasovci v Praze opustili Němce a přidali se k Pražanům – tím si chtěli vylepšit své postavení
• povstání bylo původně připraveno na 7. 5. , ne na 5. 5
• ve vedení pražského květnového povstání stála ČNR v čele s Albertem Pražákem, vojenská obran řízena velitelstvím Velké Prahy – Bartoš (gen. Karel Kutlvašr)
• proti pražskému povstání stál brutální německý postup
• 9. května 1945 vstup sovětské armády do Prahy – osvobození Prahy a zbytku středních Čech