Evropa po roce 1945


Druhá světová válka otřásla celým světem. Jak se z ní některé státy vzpamatovávaly, jak se dál vyvíjela politika, jaké významné osobnosti dohlížely na chod svých zemí a další informace se dozvíte v novém článku.

POVÁLEČNÁ  DOBA

  • červenec–srpen 1945 Postupimská konference (v zámečku Cecilienhof – Postupim = předměstí Berlína)
  • = 3. setkání Velké trojky (1. Teherán, 2. Jalta) – Truman, Churchilla vystřídal Atlee, jediný původní člen byl Stalin
  • vznikla tzv. „rada ministrů“ (zahraničních věcí)– Anglie, SSSR, USA, Francie, Čína – měla za úkol připravit mírové smlouvy s poraženými státy (Německo, Finsko, Itálie, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Japonsko)
  • nakonec byly mírové smlouvy uzavřeny jen s Finskem, Itálií, Bulharskem, Maďarskem a Rumunskem
  • s Německem smlouva uzavřena nebyla, protože se rozdělilo a s Japonskem taky ne
  • bylo tam ujednáno, že:
    • východní hranice se posunou na západ, vých. hranici Německa bude tvořit Odra a Nisa, polské hranice budou posunuty na západ
    • Rusové si ponechají přístav Královec (Kaliningrad)
    • z ČSR, Polska a Maďarska budou odsunuti Němci
    • rozhodnutí o válečných separacích, které zaplatí Německo vítězům, dále také Itálie (neměli na to – státy si to vybírají v průmyslu, koloniích, práce vál. zajatců apod.)
    • pro Německo – dohoda o programu čtyř „D“ (demilitarizace, denacifikace, demokratizace a dekartelizace)
    • Německo rozděleno do 4 okupačních zón – americká, anglická, francouzská a sovětská
  • 26. července 1945 vznik OSN v San Franciscu – založilo ji 51 států (včetně ČSR), byla jimi přijata Charta OSN, dnes má OSN asi 200 členů
  • 4. dubna 1949 vznik NATO ve Washingtonu

STUDENÁ  VÁLKA

  • nejvýraznějším projevem je rozdělení Německa
  • je to válka mezi bývalými Spojenci a SSSR – neshody ve vlivu na střední Evropu
  • není vedena vojensky, ale diplomaticky
  • vztahy mezi východem a západem jsou velice napjaté
  • žije se v očekávání války
  • je to otázka propagandy, špionáže, diplomacie, ekonomiky atd.
  • vymezuje se od konce 2. světové války do pádu socialismu

tyto dva projevy se považují za odstartování studené války:

  1. projev Stalina z 9. února 1946 (teze o nevyhnutelném konfliktu mezi socialismem a kapitalismem)
  2. 5./6. března 1946 v americkém Fultonu projev Churchilla – použil výrazy „železná opona“, „studená válka“

ukončení trvalo několik desítek let – za hlavní mezníky se považují:

  1. r. 1956 –  XX. sjezd KSSS (Komunistické strany Sovětského svazu) – předseda Nikita Chruščov – 2 slavné projevy (nejdůležitější byl ten první – můžeme se vyhnout válce, musíme usilovat o mírové soužití kapitalismu a socialismu)
  2. r. 1975 – KBSE – Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě – velké diplomatické jednání v Helsinkách – „Helsinská konference“ – nejvýznamnější od Postupimi
  3. r. 1989 – pád Berlínské zdi
  4. r. 1999 – první východoevropské státy vstoupily do NATO (ČR, Polsko, Maďarsko –   1. postkomunistické republiky)

konkrétní projevy studené války:

  • do r. 1947 hrozilo, že v některých oblastech Evropy získá převahu SSSR (Francie, Itálie, Řecko)
  1. Trumanova doktrína – vyhlášena 12. března 1947, program „zadržování komunismu“ (USA se snaží brzdit komunismus – především v Řecku, kde finančně dotuje monarchisty, kteří bojují proti komunistům a dále v Turecku – vyzbrojení armád; cílem bylo stabilizovat situaci v zemích ohrožených SSSR)
  2. Marshallův plán – 1. projev ústupu komunismu v těchto zemích – vyhlášen 5. června 1947 (velká finanční nabídka USA evropským státům na jejich ekonomickou obnovu – politicky vytlačit komunisty a stabilizovat zemi; realizace v letech 1948–1952; hlavní důraz kladen na obnovu Německa)
  • SSSR přinutil lidově demokratické státy, které měl pod ochranou, aby Marshallův plán odmítly
  • plán přijalo asi 16 západoevropských států – tzv. „marshallizované“ – předpokládal se rychlý ekonomický růst
  • květen 1947 – Francie se musí zbavit komunistů ve vládě, jinak nedostane půjčku
  • Itálie měla před volbami (silný vliv komunistů) – podmínka, že nesmí vyhrát komunisté – vyhráli soc. demokraté – USA investovali do Fiatu

 

EVROPSKÁ  INTEGRACE

  • cílem USA po válce je vytvořit uskupení států, které jsou na nich závislé (to samé chce i SSSR)
  • integrace západní Evropy odpovídala zájmům USA
  • 1951 ESUO (Evropské sdružení uhlí a oceli) – zakládající státy Francie, Německo, Itálie, BENELUX
  • 1957 EHS (Evropské hospodářské společenství) – „Římská dohoda“, platnost od r. 1958, „Malá Evropa“, zákal. státy Francie, Německo, Itálie, BENELUX,cílem je sjednotit hospodářskou politiku, odstranit cla, vytvořit volný pracovní trh
  • 1967 Evropské společenství = ESUO + EHS + EURATOM – postupně přijímány další státy (r. 1973 Velká Británie, Dánsko, Irsko; r. 1981 Řecko, r. 1986 Španělsko, Portugalsko; r. 1995 Rakousko, Finsko, Švédsko , r. 2004 ČR, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Kypr, Malta) – nyní celkem 25 členů (jedná se o začlenění Turecka, Chorvatska)
  • 1991 Maastrichtská smlouva (platí od r. 1992)– přejmenování na Evropskou unii – EU
  • 2002 zavedena společná měna – euro
  • 1. května 2004 přijetí ČR do EU


Publikování nebo další šíření obsahu serveru Dějepisně.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.