15. a 16. století představují vzrušující období naší historie – je plné nových myšlenek, objevů, směrů, je to období renesance, která je dodnes obdivovaná. Jde o dobu, ve které žily takové osobnosti jako je Michelangelo, da Vinci nebo Boticelli. Přečtěte si o něm víc v našem novém článku.

KRIZE  FEUDALISMU (15.–16. STOLETÍ)

• doposud se Evropa vyvíjela jednotně
• nyní se společnost dělí nástupem kapitalismu na:

• západ – nástup kapitalismu
• východ – upevnění feudalismu

• krize se projevuje zejména v :
• kultuře – nástup renesance a humanismu – prosazují se zájmy měšťanů, odpoutání se od feudalismu, návrat k antice
• ekonomice – v západní Evropě se hromadí bohatství (ze zámořských objevů), které slouží k podnikání, vývoj se zrychluje a střední a východní Evropa už jim nestačí
• politice – rodí se nový politický systém – absolutismus – opírá se o měšťanstvo

ZÁMOŘSKÉ OBJEVY

příčiny:

• na konci 13. století procestoval Marco Polo asijské oblasti a napsal o tom spis Milion → informoval Evropu o tamějším bohatství
• r. 1453 dobyta Turky Byzanc → obchodní cesty do Indie byly zablokovány
• heliocentrismus – Slunce středem vesmíru, Země je kulatá
• vzniká měšťan – podnikatel a kapitalista, který je pro svůj zisk ochoten riskovat

předpoklady:

• zlepšení orientace na moři = zdokonalení kompasu
• technické zdokonalení lodí – trojstěžňové plachetnice karavely
• teoretické předpoklady o kulatosti země a domněnky o menší velikosti země
• zeměpisné mapy – Beheimův glóbus světa – r. 1492
• základy budování koloniálního systému (Španělé a Portugalci)
• stanoveny „sféry vlivu“ – mezi Španělskem a Portugalskem (Portugalsko „vnitřní část“ a Španělsko „vnější část“)
• centrum obchodu přesunuto z Apeninského poloostrova do Holandska → Italové ztrácí své výsadní postavení
• díky získanému bohatství se rozvíjí řemesla a obchod
• Fernardo de Magalhães obeplul celou Zemi a dokázal, že je kulatá
• -v Evropě se rodí nová velmoc – Španělsko
• začala se hledat nová cesta do Indie – 2 možnosti:
• na jih – obeplutím Afriky – tuto cestu  zvolili Portugalci
• na západ – obeplutím zeměkoule – Španělé

objevné plavby Portugalců:

• 1415 – Jindřich Mořeplavec – portugalský princ, dobývá pevnost Ceuty na severoafrickém pobřeží → přístup k africkému zlatu, slonovině, vzácnému dřevu a koření
• 1487 – Bartolomeo Diaz doplul k mysu Dobré naděje → 1. velký úspěch Portugalců x loď ztroskotala při bouři → Diaz umírá
• 1497 – Vasco de Gama = 1. Portugalec, který obeplul Afriku a doplul do Indie

objevné plavby Španělů:

• portugalské úspěchy vyprovokovaly sousední kastilské království k snaze je dohnat
• 1497 – ovládnutí Kanárských ostrovů
• 1451 – 1506 → plavba ve službách španělské královny na návrh janovského námořníka Kryštofa Kolumba – vyplouvají 3 lodě (Santa Maria, Pinta, Niňa), po 3 měsících doplouvají k pobřeží Baham (ostrov San Salvádor) x myslí si, že jsou v Indii → původní obyvatelé „Indiáni“ – vyspělé civilizace: Aztékové, Inkové
• objev a nadvláda nad Karibskými ostrovy (Haiti, Kuba) → další výpravy do Ameriky
• Amerigo Vespucci – florentský mořeplavec, podílel se na 1. Kolumbově výpravě, účastnil se několika plaveb → popis přírody, obyvatel, mapy → podle jeho křestního jména pojmenována Amerika
• 1519 – 1521 portugalský námořník ve španělských službách Fernardo de Magalhães  (plavba do Indie západním směrem): 5 lodí kolem J Afriky, nalezení průlivu mezi Ohňovou zemí a J Amerikou; otevřený oceán později nazval Tichým, pokračoval na Filipíny (zde při potyčce s domorodci zabit) přes Indický oceán okolo Afriky dorazila do Španělska jen jediná loď → 1. plavba kolem světa = důkaz o kulatosti Země
• 1519 – 1522 –  Hernando Cortés  → dobytí Aztécké říše
• 1531 – 1534 –  Francisco Pizzaro → dobytí bohaté a vyspělé říše Inků (dnešní Peru)

• konec 16. stol. – pronikají do Pacifiku i Angličané → pirátské plavby – snaha získat ze španělských lodí zboží (tajně podporováno královnou Alžbětou) – Francis Drake – jako druhý obeplul Zemi
• přelom 16. a 17. stol. – v Pacifiku už i Nizozemci

REFORMACE  A  PROTIREFORMACE

• reformace = velké náboženské hnutí, úsilí o nápravu katolické církve a o její návrat k původnímu poslání
• r. 1436 husitství potvrzeno jako platné křesťanské náboženství – počátky reformace
• r. 1517 Martin Luther zveřejňuje svých 95 tezí, odsuzuje prodávání odpustků
• r. 1519 M. Luther se veřejně hlásí k odkazu J. Husa a považuje se za jeho pokračovatele
• 1524–1526 německá selská válka – v čele Tomáš Műntzer (považoval se za pokračovatele husitů)
• r. 1546 šmalkadská válka (Karel V. x protestanté) – protestanté poraženi, ale mocensky nezlomeni → r. 1555 augsburský mír = vítězství protestantské šlechty = „čí země, toho víra“
• ve Švýcarsku reformace – v čele Jean Kalvín → kalvinismus
• vliv kalvinismu v západní Evropě (např. Francie – hugenoti; Anglie – puritáni atd.)
• od římsko–katolické církve se odštěpilo:
• luteránství (Německo)
• kalvinismus
• anglikánství
• husitství
• jednota bratrská – nepovoleni!
• nekatolická křesťanská náboženství jsou nazývána souhrnně evangelická (protestantská)

společné znaky reformovaných církví:

• neuznávají autoritu papeže, nejvyšší autorita je Kristus
• pojetí spásy = člověk může být spasen i mimo církev svou vlastní vírou
• zjednodušení obřadů, zdobnosti – o vnějšek jim nejde
• přeložení Bible do národních jazyků – nabídnou ji věřícím
• chudoba – vzorem je Ježíš Kristus, církev se zříká majetku jako největšího zla
• konzistoři (poradní orgány) – zasedají zde i laici

• katolická církev zahájila ofenzivu – tzv. protireformace
• 1545–1563 tridentský koncil (katolíci chtěli zabránit šíření reformace a upravit katolismus)
• protireformace spjata s Habsburky
•  hl. centra: Řím, Madrid, Vídeň
• odsouzení některých dogmat (nepřipustili spásu mimo církev)
• něco uznali (prodávání odpustků)
• vypracován index zakázaných knih
• zvýšena kvalita výchovy katolických kněží