Starověký Egypt je známý svými neuvěřitelnými stavbami, které svojí velikostí a propracovaností překonávaly všechny ostatní. Dokonce se dochoval jeden z divů světa – egyptské pyramidy. Stále stojí a stojí. A to přestože už uběhlo už mnoho let od jejich postavení.

• území podél Nilu (delta)
• suché a teplé podnebí, pravidelné záplavy (červen-říjen) à příznivé pro zemědělství
• lodní doprava po Nilu (dovoz dřeva, mědi)
• nutnost odvodňování zaplavených pozemků (kanály); zavlažování výše položených polí
• těžba zlata; majetková nerovnost
• 3100 př. n. l. sjednotil Meni Egypt (potřeba regulace vodního toku po celé jeho délce; aby nebyla zničena úroda)
• Dolní Egypt – sever; převaha zemědělství – pomalejší vývoj
• Horní Egypt – jih; převaha kočovného pastevectví a lovu

sociální rozvrstvení obyvatelstva a správa státu

1. král = faraón

• nejvyšší představitel státu; vtělený bůh – uctíván jako bůh; neomezená vláda; nejvyšší soudce a velitel vojska

2. královští úředníci

• správci krajů; soudci; dozor nad stavbami a výběrem daní
• vezír – nejvyšší, správce státní pokladny
• pomocníci – písaři, výběrčí daní, správci sýpek

3. kněží

• opora krále; právo konat náb. obřady; udržovali lid v bázni a poslušnosti

4. vojáci

• zabezpečovali klid v zemi; ochrana před útoky nepřátel; vedení výbojných válek

5. řemeslníci

• svobodní (+ sochaři, malíři, lékaři)

6. zemědělci

• nižší a nejpočetnější skupina; svobodní; obdělávali přidělenou půdu; odváděli daně

7. otroci

• nesvobodní, bezprávní, pracovní síly

Archaické období (3 100 – 2 800 př. n. l.)

• vládce Horního Egypta Meni sjednotil Horní a Dolní Egypt
• hl. město Memfis

Stará říše (2 800 – 2 200 př. n. l.)

• královské sídlo Mennofer (řec.Memfis)
• stavba pyramid (Sakkara – nejstarší – Džosérova, Gíza – největší – Cheopsova, se sfingou – Rachefova)

1. přechodné období

• na konci Staré říše oslabení až zánik státního centralismu – rozpad na menší státy – hospodářská krize, chaos, hladomor

Střední říše (2 000 – 1 800 př. n. l.)

• sjednocení – Mentuhotep II. – obnovena prosperita
• sídlo – Vesét (řec.Théby) v Horním Egyptě
• rozšíření státu na Sinajský pol.; výpravy do Núbie a Somálska
• budování hrází a zavodňovacích staveb
• obchod s Krétou, Kyprem, Pelestinou

2. přechodné období

• vnitřní rozpory, oslabení královské moci
• pronikání kočovných kmenů Hyksósú – převzali a rozšířili egyptskou kulturu a náboženství (přilby, luky, meče, štíty, vozy)

Nová říše (1 600 – 1 100 př. n. l.)

• 1560 př. n. l. vyhnání Hyksósú
• největší územní rozsah – výbojné války, silná armáda
• 1350 př. n. l. náboženská reforma Amenhotepa II. – zákaz mnoho božství, uctívání nového boha Slunce Atona; přejmenoval se na Achnatona; nové sídlo – Achetaton
• po jeho smrti – Tutanchamon (hrobka objevena r. 1922 Angličany)
• pohřbívání v hrobkách vytesaných do skal – Údolí králů, Údolí královen
• Ramess II. – boje s Chetity o Sýrii a Palestinu – 1270 př. n. l. nejstarší mírová smlouva v dějinách lidstva

Pozdní říše (7. stol. – 30 př. n. l.)

• 7. stol. př. n. l nadvláda Asýrie
• 525 př. n. l. součást perské říše
• 332 př. n. l. vláda Alexandra Makedonského (Alexandrijská knihovna)
• po jeho smrti – 305 př. n. l. – vláda Ptolemaiovců – královna Kleopatra (Caesar, Marcus Antonius)
• od r. 30 př. n. l. ovládají Egypt Římané

Kultura starověkého Egypta:

písmo:

• r.1822 rozluštěno J. F. Champollionem – Rossetská deska
• materiál: kámen, papyrusové svitky (rákosovitá rostlina) – třtinové pero, štěteček; inkoust z dozrávajících ořechů

typy písma:

• hieroglyfy = obrázkové – posvátné písmo, nápisy tesány do kamene; původně obrázky zpodobovaly různé předměty, pak se staly symbolem pro skupiny souhlásek
• hieratické = kněžské, posvátné – texty na papyrech (počátky Staré říše)
• démotické = lidové – nejjednodušší, běžné záznamy, úřední zprávy, zápisy daní

literatura:

• Achnatonův Hymnus na Slunce
• knihy mrtvých – Kniha otců
• předpovídání záplav a doby jejich trvání podle pohybu hvězd; kalendář s 365 dny, 12 měsíci po 30 dnech + 5 dní na oslavu

mumifikace:

• vyňaty vnitřnosti s výjimkou srdce, vloženy do zvláštních nádob, zality voskem, tělo vysušeno solí se sodou, napuštěno olejem a pryskyřicemi (balzamování), zabaleno do lněných obinadel a vloženo do rakve (Au, Ag, dřevěné) à získání znalostí o lidském těle, složité operace, lékařské učebnice s popisy chorob a způsobu léčby

• většina staveb a děl spojena s úctou k mrtvým
• mastaby – nejstarší hrobky na Z břehu Nilu (na Z je prý temná říše smrti); obdélníkový půdorys; v podzemí pohřební komora se sarkofágem = náhrobek
• pyramidy – královské hrobky; čtvercový stupňovitý jehlan z mnoha tisíců kamenných přesně opracovaných kvádrů (více než 1t váhy) – přikládány těsně k sobě bez tmelu nebo malty, pod ním pohřební komora; přístupová cesta zazděna zakryta před lupiči; na V straně pyramidy zádušní chrám; v okolí pohřebiště příbuzných
• hrobky vytesané ve skále – Nová říše – Z břeh Nilu u Vesetu = Údolí králů, Údolí královen – rituálně spojeny se zádušními chrámy na okraji pouště; bohatá výzdoba (malby); pohřební výbava (Au rakev 19-ti letého Tutanchamona zdobená drahokamy, vložená do 2 dřevěných rakví); sochy; šperky; zdobený zlacený trůn
• chrámy (Karnak, Luxor) – monumentální stavby, Nová říše; zasvěcené bohu Amonovi

malířství

• neuplatňovala se perspektiva (blízké výjevy na spodním okraji obrazu, vzdálenější ve vyšších rovinách nad sebou)
• postava krále svou velikostí převyšuje ostatní
• zobrazení lidské postavy: hlava, nohy, ruce z profilu; oči a tělo zepředu