Víte, jaké jsou typické znaky jednoho z orientálních států – Mezopotámie? Na jakých pravidlech fungovala lidská společnost, která žila v tehdejší oblasti? Poučte se v novém studijním materiálu o Mezopotámii.

• řec. mezos = uprostřed, potamos = řeka (Meziříčí)
• počátky osídlení v 6.stol. př. n. l.
• starověký Přední východ
• území v povodí středního a dolního toku řek Eufrat a Tigris
• převaha suchého a teplého počasí s nepravidelnými jarními dešti a záplavami
• nebezpečí útoku horských kmenů ze S, SZ a kočovníků z pouští a stepí ze Z, JZ

1. Sumerské období (3 000 – 2 350 př. n. l.)

• = raně dynastické období
• jižní Mezopotámie
• Sumerové položili základ civilizace, do této oblasti přišli poč. 4. tis. př. n. l. neznámo odkud (snad ze SV)
• centrem státu město s chrámem (= centrum náboženského, politického a hospodářského života; kněz je správce chrámu i organizátor hospodářství – chrámové hospodářství) a palácem
• zpočátku primitivní demokracie = společné rozhodování na shromáždění lidu, úředníků a kněze
• pak theokracie – vláda chrámového kněžstva
• vystřídána světskou mocí – panovník (zástupce boha na zemi)
• palác – pevnost s hradbami, sídlo vládce – palácové hospodářství
• válečné soupeření městských států o hegemonii à vznik monarchie
• obchodní styky městských států s Přední Asií a Indií

Nejstarší městské státy:

• Eridu, Uruk (rodiště Gilgameše), Ur (standarta z Uru), Lagaš (supí stéla), Kiš

Znaky období:

• vynález kola – stavba vozu (dopravní prostředek i součást voj. techniky), využití tažných zvířat
• pokrok v metalurgii – převaha bronzových nástrojů
• budování kanálů k zavlažování zemědělské půdy, dopravních spojů
• chrámy – vysoké na vysokých terasách
• zikkuraty – stupňovité věže, nahoře svatyně
• reliéfní cihly – vypalované a glazované
• města s pravidelnou sítí ulic a hradbami
• v Uruku – atriový typ domku = čtvercová zahrada, kolem ní místnosti
• od poč. 3. tis. př. n. l. – klínové písmo – vodorovné řádky, na vlhké hliněné destičce
• krátké čáry tvaru klínu vytvořené seříznutým rákosovým stéblem (rydlem) do tvaru ▲
• r.1802 rozluštěno něm. profesorem G. F. Grotefendem
• vytvořena šedesátková soustava
• základy geometrie – objemy, povrchy těles à při výkopu zeminy (stavba kanálů)
• vytvořeny délkové a objemové jednotky
• řešení rovnic a slovních úloh , mocniny, odmocniny
• vytvořen kalendář (rok = 12 měsíců, měsíc = 7denní týdny, den + noc = 24hod.) à potřeba předem určovat dobu záplav
• polytheismus

2. Akkadská říše (2 350 – 2 200 př. n. l.)

• první centralizovaný stát
• pronikání semitských kmenů – ovládli sumerskou civilizaci (zřízeni místodržitelé a voj.posádka)
• sjednotil – vládce Sargon I.
• r.2200 př. n. l. – 100letá nadvláda Gutejců (kmen z íránského pohoří Zargos)
• po jejich vyhnání – krátké období sumerské renesance – nadvláda města Uru
• pronikání semitských Amoritů (3./2. tis. př. n. l.) – ukončili moc urských vládců

3. Asýrie (od 3 000 – 612 př. n. l.)

• severní Mezopotámie
• 8. stol. př. n. l. mohutná říše (ovládla i Egypt)
• centrum město Ninive
• Epos o Gilgamešovi – původně sumerský, známý v akkadské verzi zachované v Ninive
• 7. stol. př. n. l. rozpad říše
• soupeř okolních států – Babylonie, Egypt, Chetité, Féničané

Staroasyrská říše (2 000 – 1 750 př. n. l.)

• původně městský stát AŠŠUR – hospodářský rozkvět
• důležitá obchodní křižovatka
• Šamša Adád I. – dobyl S Babylonii, pak úpadek
• za Chamurapiho nadvláda Babylonie
• r.1650 př.n.l. pronikání Churritů – vytvořili mocný stát Mitanni (sahal do V Sýrie, J Arménie; rozvrácen Chetity)

Středoasyrská říše (1 350 – 1 078 př. n. l.)

• znovusjednocení, dobytí Babylonie
• dočasné oslabení
• Tiglatpilesar I. – rozkvět, obnovil kontrolu nad obchodními cestami, dobyl některá fénická města

Novoasyrská říše (911 – 612 př. n. l.)

• nejmocnější centralizované říše Předního východu
• první systematicky cvičená profesionální armáda = královský pluk (kopí, šípy, těžké vozy…)
• Aššurbanipal II. – dobyl fénická města, krutý, potlačil babylonské povstání, neudržel Egypt
• 612 př. n. l. dobytí Ninive Babyloňany, Peršany a Médy à zánik Novoasyrské říše

4. Babylonie (2 000 – 539 př. n. l.)

• nový centralizovaný stát, vznikl po zániku Akkadské říše

Starobabylonská říše (asi 1900 – 1600 př. n. l.)

• jižní Mezopotámie
• 1800 př. n. l. v popředí Babylonie – král Chammurapi = zakladatel říše (ovládl dolní Mezopotámii, území středního Eufratu, asijská města na stř. Tigridu)
• země rozdělena na oblasti a okresy se správci
• zvětšení orné půdy à vyšší výnosy
• ovládnutí obou toků po celé délce
• dálkový obchod
• rozvoj řemesel – dokonalejší nářadí, umělecké předměty z Au, Ag
• pevný stát řízený podle zákonů – Chammurapiho zákoník = jeden z prvních v dějinách lidstva, obsahuje ustanovení v oblasti trestního práva, majetkových otázkách, rodinných, dědických atd.
• 1597 př. n. l. říše dobyta a vypleněna Chetity

3 skupiny obyvatel s odlišným právním postavením:

1. awilum = nejbohatší, svobodní, plnoprávní, privilegovaní občané (vlastníci pozemků a otroků)
2. muškénum = nižší vrstva, svobodní, závislí na privilegovaných – řemeslníci, zemědělci
3. otroci (wardum) = nejnižší vrstva, nesvobodní, bezprávní služebníci, mohli se kupovat, dědit

Středobabylonská říše (asi 1500 – 1200 př. n. l.)

• po zániku Starobabylonské říše území ovládnuto dynastií Kassitů (přistěhovalci z pohoří Zargos)
• přijali akkadštinu i babylonské kulturní tradice
• obchod a mírové vztahy s Egyptem, Chetity
• 1235 pád kassitské dynastie – Babylon byl dobyt Asyřany

Novobabylonská = chaldejská říše (625 – 539 př .n. l.)

• 625 př. n. l. vyhnáni Asyřané králem chaldejského původu
• Nabukadnezar II. – období rozmachu říše – rozmach hl. m. Babylónu
• 578 př. n. l. dobyl Jeruzalém, dovlekl tisíce izraelských obyvatel = babylonské zajetí
• 539 př. n. l. říše dobyta a ovládnuta perským králem Kýrosem II.
• zikkuraty ( = pnoucí se do výšky): Babylonská věž (za Nabukadnezara II.; 90 m vysoká, plocha 90×90 m)
• div světa: visuté zahrady Semiramidiny