Revoluční rok 1848 vyvolal ve většině evropských států mnoho změn. Jaké změny to byly, kdo a jak je způsobil, jaké bitvy a války se odehrály… to vše a ještě mnohem víc se dozvíte v našem novém článku.

REVOLUCE  1848  V EVROPĚ

ÚVOD – TZV. „JARO NÁRODŮ“

• r. 1848 ekonomicky konec feudalismu v celé Evropě (kromě Ruska) – vznik kapitalismu
• revoluce neprobíhá v Anglii, protože tam už kapitalismus dávno je
• občanské svobody ve Francii
• ekonomické požadavky v Rakousku
• pokus o sjednocení v Německu a Itálii
• sociální požadavky (vstup dělnictva do politického procesu)
• r. 1848 se uzavírá cyklus revolučních vln po francouzské revoluci
• po r. 1848 politický klid (další otřesy až během první světové války)

ŠVÝCARSKO

• první země, kde došlo k předznamenání revoluce
• schylovalo se zde ke konfliktu už v pol. 40. let
• Švýcarsko je rozděleno do kantonů (část katolických a část protestantských)
• r. 1846–1847 občanská válka katolíků a kalvinistů – r. 1847 je Švýcarsko sjednoceno protestantky – otevřena cesta ke kapitalismu
• od ledna 1848 se přidávají k revoluci i ostatní evropské státy
• 12. 9. 1848 vznik Švýcarské konfederace

ITÁLIE

• snaha o sjednocení – tzv. risorgimento – dvě hlavní koncepce:

1. monarchistická:

• (Karel Albert, Viktor Emanuel II.) – sjednocení pod savojskou dynastií
• červenec 1848 bitva u Custozzy – Karel Albert poražen Václavem Radeckým z Radče (Rakušan)
• březen 1849 bitva u Novary – opětovná porážka od Rakušanů – Karel Albert abdikoval – v Benátkách vyhlášena republika
• Viktor Emanuel II. se domluvil s Radeckým na tom, že se nic nemění („status quo“) – revoluce se nepovedla

2. republikánská:

• (Giuseppe Garibaldi, Giuseppe Mazzíni)
• karbonáři – profesionální vojáci Garibaldiho armády (nosili černé košile)
• největším protivníkem je stále Rakousko
• r. 1859 válka s Rakouskem (pomoc Francie, Napoleon III.) – pro Sardinské království zisk Lombardie
• r. 1861 vznik Italského království – v čele se sardinským králem Viktorem Emanuelem II
• r. 1866 bitva u Custozzy – prohra, kdy Prusové stáli na straně Italů – Itálie získává Benátsko
• r. 1870 obsazení papežského státu – připojení, leden 1871 Řím hlavním městem Itálie, vznik nezávislého státu Vatikán

FRANCIE

• tzv. „únorová revoluce“
• únor 1848 Banket v Paříži – Ludvík Filip Orleánský ho zakázal
• 24. 2. 1848 povstání v Paříži, Ludvík Filip uprchl do Anglie
• 25. 2. 1848 vznik druhé republiky – změna vládnoucí moci
• vyhlášena rovnost všech občanů
• zřízeny tzv. národní dílny – pracovní příležitosti pro nezaměstnané
• duben 1848 volby – vyhráli umírnění a konzervativci, národní dílny zrušeny
• červen 1848 povstání dělníků – tvrdě poraženo generálem Cavaignacem, vyhlášeno stanné právo – deportace do trestaneckých kolonií
• konec r. 1848 prezidentské volby, zvolen Ludvík Napoleon Bonaparte – prohlásil se za neomezeného vládce na deset let
• prosinec 1852 státní převrat – Napoleon se prohlásil dědičným císařem jako Napoleon III. = druhé císařství
• Napoleon III. nastolil autoritativní režim
• bonapartismus = politické hnutí nebo vládní systém, který má slabou zákonodárnou moc a silnou výkonnou moc, kombinace zdánlivé lidovosti s autoritářstvím
• jednání Viléma I. a Napoleona III. – emžská depeše z r. 1870 – rozpoutána válka – porážka Francie, vznik třetí republiky r. 1870
• koncem sedmdesátých let stabilizace a uklidnění poměrů

NĚMECKO

• 18. března 1848 povstání v Berlíně – vítězství povstalců
• pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil konstituci a sjednocení Německa
• konec března 1848 – ve Frankfurtu volby do celoněmeckého parlamentu
• 18. květen 1848 sněm celoněmeckého parlamentu ve Frankfurtu nad Mohanem – ústava pro sjednocení
• dvě koncepce sjednocení:

1. velkoněmecká (území v rozsahu bývalé svaté říše římské – i rakouské země, země Koruny české, Dánsko a Polsko)
2. maloněmecká (jen vlastní německé území bez habsburské monarchie – v čele s Pruskem)

• maloněmecká koncepce zvítězila
• vypracována ústava sjednoceného Německa a koruna nabídnuta pruskému králi Bedřichu Vilémovi IV. – ten ale odmítl
• r. 1850 pod tlakem Rakouska  a Ruska znovu obnoven německý spolek
• o moc stále soupeří Rakousko a Prusko
• železný kancléř Otto von Bismarck – chce sjednocení „železem a krví“, tvrdší než Metternich, chce Německo učinit nejmocnější zemí v Evropě – vláda „biče a marcipánu“
• r. 1864 společná válka Pruska a Rakouska proti Dánsku o vládu nad německým Holštýnskem a Šlesvickem – Dánsko území ztrácí
• r. 1866 válka Rakouska proti Prusku a Itálii – bitva u Sadové a u Custozzy – Rakousko u Sadové poraženo
• srpen 1866 uzavřen pražský mír
• vznik Severoněmeckého spolku – 21 států, jednotná měna a zahraniční politika
• zvláštní typ neoabsolutismu
• r. 1871 vyhlášeno německé císařství – Vilém korunován císařem ve Versailles (po prusko-francouzské válce z r. 1870, která byla vyprovokována emžskou depeší)

DŮSLEDKY

• Francie natrvalo přišla o Alsasko a Lotrinsko (jedna z příčin 1. světové války)
• narušena evropská rovnováha (vznikem německého císařství)