Načerpejte dostatek vědomostí o revolučním roku 1848 z našich studijních článků, které pro vás připravujeme. Ten dnešní je zaměřen na evropské země, které byly pod Habsburskou vládou.

REVOLUCE  1848  V HABSBURSKÉ  MONARCHII

RAKOUSKO

• povstání 13. března 1848 ve Vídni
• po tomto povstání utíká kancléř Metternich – jeví se otázka nového uspořádání Rakouska
• Ferdinand V. Dobrotivý slíbil (15. 3. 1848), že bude zavedena ústava
• dvorské úřady budou nahrazeny příslušnými ministerstvy
• chystala se úprava politických i kulturních poměrů
• 25. dubna 1848 vydána Pillersdorfova ústava (oktrojovaná = svrchu sestavená, nedemokratická, otevírá cestu k absolutismu) – vydal ji zatím panovník, aby mohly být volby do říšského sněmu, po volbách měla být nahrazena ústavou, kterou vydá sněm
• květen 1848 – druhé povstání ve Vídni (panovník dostal strach a proto uprchl do Innsbruku)
• mezi tím proběhly volby do říšského sněmu – ustanovena tzv. Bachova vláda (Bachův absolutismus)
• 22. července 1848 zahájení říšského jednání (během jednání odsouhlasen i zákon o zrušení poddanství a roboty – 7. září 1848)
• do rakouské revoluce výrazně zasáhla i revoluce v Německu (otázka sjednocení a postoj Maďarů)
• říjen 1848 – třetí povstání ve Vídni – říšská rada přesídlila ze strachu do Kroměříže – Kroměřížský sněm
• 2. prosince 1848 abdikace Ferdinanda V. Dobrotivého (ten byl r. 1835 jako poslední korunován českým králem) – vládu předal synovci Františku Josefovi I. (přezdívka Franta Procházka)
• začala kontrarevoluce
• František Josef I. se necítil vázán dosavadními sliby, vystupoval aktivně, byl konzervativní a chtěl všechno vrátit zpátky
• 7. března 1849 obsazen kroměřížský zámek, vstup poslancům zakázán – panovník vydal s datem 4. března 1849 svoji novou ústavu – tzv. Stadionova ústava (zase oktrojovaná, princip centralismu, velké pravomoci císaře a ministrů) – Stadionova ústava byla jen zástěrkou pro absolutismus, Kroměřížská ústava neměla být oktrojovaná
• Stadionova ústava nikdy nevstoupila v platnost v celém rozsahu, protože r. 1851 byla zrušena tzv. silvestrovskými patenty – obnoven absolutistický režim (Alexandr Bach – ministr vnitra) – neoabsolutismus, v Čechách tzv. Bachův absolutismus (jak Neruda řekl: „Čas za živa pohřbených.“)
• s dosavadním průběhem byli nejvíc nespokojeni Maďaři
• duben 1849 Maďaři sesadili Habsburky z uherského trůnu, František požádal Rusko o pomoc – poslední bitva 13. srpna 1849 u Villágoše – Maďaři poraženi
• konec revoluce v Rakousku

MAĎARSKO

• 15. března 1848 povstání v Budapešti
• uherskou revoluci – 3. 3. 1848 zahájil Kossuthův projev před prešpurským sněmem, kde požadoval odstranění daňové nerovnosti a větší samostatnost pro Uhry (také svoje ministerstvo)
• 15. března 1848 uherská delegace předložila ve Vídni Kossuthovi požadavky – přijaty, Uherské království fakticky nezávislé na Vídni
• duben 1849 sesazení Habsburkové, ustanoven samostatný uherský stát – v čele první nezávislé uherské vlády Lájos Batthyány
• maďarští povstalci poraženi 13. srpna 1849  u Villágose – za pomoci Ruska
• konec revoluce v Maďarsku

SLOVENSKO

• Slováci se chtějí vymanit z českého vlivu
• generace kolem L‘udovíta Štúra prosazuje slovenštinu (oslava slovanství – Slávy dcera je česky)
• květen 1848 snaha o samostatnost, správu školství a kultury
• během revoluce Štúrovci na straně Vídně, ale brzy pochopili, že jsou pouze využíváni k potlačení uherské revoluce
• slovenský národní a politický program Žiadosti slovenského národa

ČESKÉ  ZEMĚ

• 11. března 1848 povstání v Praze (ve Svatováclavských lázních – svolal Repeal)
• hnutí Repeal – obdoba anglických radikálů, např. roznášeli letáky k povstání (např. Frič)
• 11. března 1848 první veřejná politická schůze v našich dějinách (ekonomické otázky, otázky ohledně postavení českých zemí v habsburské monarchii, sociální požadavky, deklarace občanských práv, zrovnoprávnění ČJ a NJ atd.)
• František August Brauner měl tyto požadavky zestylizovat a poslat do Vídně v podobě tzv. petice – na to měl dohlížet petiční výbor – svatováclavský výbor
• 14. března 1848 to výbor schválil (petice císaři – požadavky jazykové, státoprávní a liberální)
• 15. března 1848 příslib ústavy
• 17. března 1848 František Palacký začal vydávat svoje Dějiny v češtině
• 19. března 1848 odjela delegace Svatováclavského výboru do Vídně, aby odevzdala petici císaři – vyhýbavá odpověď, proto další petice 29. 3 1848
• 5. dubna 1848 česká politická reprezentace dosáhla toho, aby K. H. Borovský vydával první nezávilsé noviny – Národní noviny
• 8. dubna 1848 odpověď z Vídně = kabinetní list (souhlas se zrovnoprávněním češtiny)
• František Palacký je pozván do Frankfurtu – odpovídá veřejným dopisem, kde formuluje politický program – austroslavismus (Češi ho obhajovali až do 1. světové války, Palacký tvrdil, že Rakousko musí existovat kvůli rovnováze v Evropě)
• pangermanismus = týká se to všech Němců, snaha sjednotit všechny národy, které mluví německy
• panslavismus = obrana malých, drobných, utiskovaných, slovanských národů; překonává pocity malosti, všichni Slované spolu spolupracují
• 2. června 1848 svolán Slovanský sjezd v Praze (na Střeleckém ostrově) – představitelé slovanských národů rakouského císařství i jiní, protiváha Frankfurtského sněmu; během sněmu došlo k povstání = pražské svatodušní bouře – tvrdě potlačeny generálem Windischgrätzem – Slovanský sjezd rozpuštěn (předseda sjezdu byl F. Palacký)
• 1. května 1848 do Prahy dorazil Lev Thun – měl plnit petici z Vídně
• 12. června 1848 čeští radikálové chtěli urychlit revoluci, ale nekonzultovali to s Palackým a násilně vystoupili proti Rakousku – Pražské lidové červnové povstání
• Palacký a spol. pochopili, že tímto veškeré domluvy s Vídní skončily
• hlavní aktéři červnové revoluce byli Karel Sladkovský, Karel Sabina a Josef Václav Frič
• červnové povstání potlačil generál Windischgrätz
• 18. června vyhlášen výjimečný stav
• 26. června 1848 rozpuštěn Svatováclavský sněm – absolutní konec jednání s Vídní
• květen 1849  májové spiknutí – J. V. Frič  chtěl sesadit habsburskou monarchii, akce prozrazena

VÝSLEDKY  REVOLUCE

• 7. září 1848 zrušeno poddanství a robota
• zrušení celních hranic mezi Rakouskem a Uherskem

• revoluce = vzestupná fáze povstání, pak dochází k obratu
• kontrarevoluce = cílem je zastavit revoluci, nabírají v převahu ty síly, které do té doby byly pod tlakem