Češi a Slováci za 2. světové války

Ať už vás druhá světová válka zajímá z vlastní iniciativy nebo proto, že z ní budete psát test, články na našich stránkách vám dají dostatek informací a materiálů, které potřebujete a hledáte.

DRUHÁ  REPUBLIKA

  • období od 1. října 1938 do 15. března 1939
  • druhá republika, tj. pouhých 166 dnů, tzv. mezidobí mezi Mnichovskou dohodou a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava
  • Mnichovská dohoda vytyčila I. – IV. pásmo českého, moravského a slezského pohraničí, které německá branná moc obsadila mezi 1. a 7. říjnem; V. pásmo, zahrnující území „převážně německého charakteru“ o ploše přesahující součet všech předchozích, bylo připojeno do 10. října –tím byly odtrženy od Československa i oblasti s jasnou převahou českého obyvatelstva, např. část Chodska, Jindřichohradecka, Břeclavska, celý Český Dub, Český Jíčín, Jilemnice
  • HSL´S neváhala a svolala na 5. – 6. října 1938 širší předsednictvo strany – přijala tzv. Žilinskou dohodu (jmenovala Jozefa Tisu jako předsedu slovenské vlády) – Praha 7. října vyhověla – tím de facto Československo přestalo existovat a zrodil se nový stát, který oficiálně vznikl až 22. listopadu 1938: Česko – Slovenská republika (Podkarpatská Rus byla přejmenována na Zakarpatskou Ukrajinu)
  • prezidentem byl do 5. října 1938 Edvard Beneš (ještě v říjnu odešel do exilu), který abdikoval na nátlak Německa, s prezidentem Benešem odstoupila i vláda armádního generála Jana Syrového
  • 20. října 1938 zastavila vláda činnosti KSČ (rozpuštěna byla až 27. prosince 1938, avšak její předseda K.Gottwald emigroval již 9.10. a počátkem prosince 1938 odešli další představitelé např. R. Slánský, J. Šverma, V. Kopecký, B. Šmeral aj.)
  • 30. listopadu byl zvolen Národním shromážděním prezidentem republiky Emil Hácha
  • 1. prosince 1938 byla jmenována politicko-odbornická vláda v čele s Rudolfem Beranem
  • republika se měla tzv. „odbenešit“ (zbavit se hradního křídla)
  • na Slovensku – klerofašismus = křesťansko–fašistické prvky
  • Češi – výrazná aktivizace katolické pravice
  • problémy s ekonomikou – příchod přistěhovalců – problémy se zásobováním, s nezaměstnaností, s bydlením
  • politický život se zjednodušil – pouze 2 politické strany (původní pravicové strany se sloučily do Strany národní jednoty, středové strany do Národní strany práce
  • konec r. 1938 tzv. zmocňovací zákon – vlády může vydávat zákony bez Parlamentu (tím se urychlil proces likvidace demokracie)
  • v noci z 13. na 14. března 1939 – jednání  Tisy a Hitlera v Berlíně (Hitler řekl, že buď vyhlásí samostatný slovenský stát, nebo je předhodí Maďarům)
  • Tiso zavolal do Bratislavy a K. Sidor svolal sněm – 14. března 1939 vzniklo samostatné Slovensko (čeští politici nevěděli, co se stalo, Hácha byl zrovna na cestě do Berlína)
  • v noci z 14. na 15. března 1939 – jednání Háchy (byl tam také Chvalkovský) a Hitlera (buď podepíšete, že vkládáte osud českého národa do rukou vůdcových, nebo vás – Prahu – začneme bombardovat) – Hácha podepsal (v 6 hodin ráno začala německá armáda obsazovat zbytek Čech a Moravy)
  • 14. března 1939  též vláda Zakarpatské Ukrajiny vyhlásila svou samostatnost a o den později  byla zvolena nová vláda v čele s  J. Révayem, která stát přejmenovala na Karpatskou Ukrajinu
  • 16. března 1939 došlo v Praze k vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (protektorát = chráněné území) – až do 5. května 1945

POČÁTKY  ODBOJE

  • zvláštnost českého prostředí za války je v tom, že se Němcům nepodařilo nastolit v Protektorátu vládu českých fašistů (narozdíl od Jugoslávie, Maďarska, Slovenska)
  • jsou zde jiné kořeny – nelze nastolit profašistickou vládu (čeští fašisté mají nepatrný vliv)
  • předseda vlády Eliáš se angažuje v odboji
  • míra kolaborace ve vrcholných špičkách je menší než jinde v Evropě
  • typický kolaborant je Emanuel Moravec – ministr školství
  • Češi mají svůj Parlament, svou vládu, četnictvo, . . ale nad nimi je říšský protektor
  • 1. protektor – Konstantin von Neurath, zastupující říšský protektor – Reinhard Heydrich, státní tajemník – Karl Hermann Frank
  • protektorátní prezident dr. Emil Hácha se snažil do r. 1942 zachovat míru lidské důstojnosti, nechtěl dělat všechno, co mu Němci řekli, nechtěl být kolaborantem (stejně byl po válce obviněn z vlastizrady, zemřel ve vojenské nemocnici před vyřešením jeho procesu)
  • v čele protektorátních vlád – Rudolf Beran, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí a Richard Bienert
  • Němci pozatýkali vysokoškoláky a další inteligenci
  • židovský majetek je zabírán = arizace
  • všude funguje tajná policie  gestapo
  • místo neexistujících politických stran bylo vytvořeno Národní souručenství v březnu 1939 – později se rozpadlo
  • čeští fašisté sdruženi v organizaci Vlajka
  • Neurath odvolán, kvůli slabosti, proto zvolen zastupující říšský protektor – generál SS Reinhard Hendrich (1941-1942) – krvavý teror vůči vlastencům – ale spáchán atentát   27. května 1942 – nový protektor Kurt Daluege (1942-1943), další protektor Vilhelm Frick (1943-1945)

DOMÁCÍ  ODBOJ

  • všichni se domnívali, že válka bude krátká
  • národ měl zkušenosti pouze z 1. sv. v. – „gentlemanský odboj“ – mysleli si, že to teď bude podobné
  • 30. září 1939 – bojkot pražských tramvají – lidé šli do práce pěšky (výročí Mnichova)
  • 28. října 1939 – demonstrativní oslavy – lidé svátečně oblečeni, nepracovali, i když to nesměl být státní svátek – zasáhla okupační moc (zastřelen dělník Václav Sedláček, smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal)
  • 15. listopadu pohřeb – opět demonstrace → 17. listopadu 1939 uzavření vysokých škol, poprava 7 představitelů studentstva (odvlečení více než 1200 vysokoškoláků do koncentračního tábora)
  • Německo chtělo po protektorátu kvalitní pracovní síly a české zbrojovky (Heydrich si chtěl získat dělníky – zvyšoval platy, prodlužoval dovolené)
  • českou inteligenci Němci nepotřebovali – uzavření VŠ, likvidace spisovatelů
  • komunisté byli také pro Němce nepřátelé (do napadení SSSR to šlo, potom přešli do ilegality)
  • problém domácího odboje – nebyly zbraně
  • tzv. „tři králové“ – Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek
  • domácí odboj odmítl spolupracovat s komunisty

byl rozdělen do 3 skupin:

  1. Obrana národa (ON – bývalí důstojníci čsl. armády, sokolstvo, učitelé, legionáři apod.)
  2. Politické ústředí (PÚ – bývalí politici)
  3. PVVZ (Petiční výbor Věrni zůstaneme)
  • centralizován zastřešovacím orgánem ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího)
  • od napadení SSSR ilegální výbory KSČ

ZAHRANIČNÍ  ODBOJ

  • po 15. březnu 1939 vytvořil Beneš v Londýně svoji vládu (min. zahr. věcí – Jan Masaryk, předseda vlády – Jan Šrámek, min. nár. obrany – gen. Sergej Ingr), začal propagovat tezi o právní kontinuitě československého státu
  • druhé centrum je v Moskvě  – centrum komunistů v čele s Klementem Gottwaldem, dáleJan Šverma, Bohumil Šmeral, Rudolf Slánský
  • to, co se odehrálo po 15. březnu 1939 bylo porušení Mnichova a ČSR existuje právně dál, on je reprezentant ČSR a dále prezident (Beneš vládl ze zahraničí pomocí tzv. prezidentských dekretů), udržoval i styky s Háchou
  • hlavním cílem Beneše bylo, aby Spojenci znali právní neplatnost Mnichovské dohody /největší pochopení měl SSSR, ostatní byli zdrženliví; r. 1943 se SSSR zavázal, že po válce ČSR pomůže podporovat poválečné zájmy – chce za to Podkarpatskou Rus –        tzv. česko–sovětská smlouva )
  • Benešův odboj se soustředil na vytvoření špionážní sítě v Protektorátu – r. 1941 vysílány parašutistické výsadky z Londýna – nejznámější „Antropoid“ – hlavním úkolem byl atentát na Heydricha – Josef Gabčík a Jan Kubiš (rodák z Dolních Vilémovic u Třebíče)
  • 27. září 1941 nastoupil Heydrich jako zastupující protektor – má za úkol zlikvidovat domácí odboj, vyhlásil stanné právo (popraveno na 500 lidí), nechal zatknout Eliáše a Havelku
  • šéfem gestapa byl Himmler
  • 27. května 1942 atentát na Heydricha – atentátníci se schovali do kostela sv. Cyrila a Metoděje (Karla Boromejského), čekali na odvoz v rakvích – měli se dostat z Prahy do Anglie
  • 18. června 1842 kryt objeven – zrada – udavač gestapa rotmistr Čurda
  • následovala „heydrichiáda“ = denně stovky jmen, které byly vyhlašovány jako pomocníci atentátu, znovu vyhlášeno stanné právo (asi 1600 obětí, 3000 lidí posláno do koncentračních táborů)
  • celé „heydrichiádě“ velel K. H. Frank – vyvrcholení bylo vyhlazení 2 obcí 10. června Lidic (u Kladna) a 24. června Ležáků (u Chrudimi)
  • významní českoslovenští vojáci v zahraničním odboji: letci Alois Vašátko a František Peřina (FrancieAnglie), podplukovník Karel Klapálek (Tobrúk, El Alamejn), generál Alois Liška (tanky – Francie), kapitán Jan Nálepka, generál Ludvík Svoboda (SSSR, Buzuluk), Heliodor Píka

SITUACE  NA  SLOVENSKU

  • po atentátu na Heydricha byl domácí odboj v troskách
  • r. 1943 oživování odbojové činnosti
  • od r. 1940 Slovensko oficiálním spojencem Německa
  • Němci využívali Slovensko jako významnou dopravní křižovatku (dováželi z Rumunska ropu)
  • Slováci přijali samostatnost s velkým nadšením, vyhnali Čech – byli napojeni na ekonomiku Říše
  • většina Slováků byla s tehdejším stavem spokojená (trvalo to do Stalingradu – pak bylo jasné, že Němci budou ustupovat)
  • Slováci se začali politicky angažovat
  • prosinec 1943 – slovenští demokraté a komunisté vydali dokument – tzv. „Vánoční dohodu“ – cílem bylo odstranit klerofašistický systém – chtějí obnovit Československo
  • založili SNR (Slovenskou národní radu) – oficiální reprezentant Slováků – Beneš je neuznal
  • cílem bude povstání proti Němcům – Beneš chce podporovat slovenské vojáky, ne politiky
  • ozbrojené povstání měl připravit Jan Golián – představitel vojenského ústředí
  • od jara 1944 vznikají partyzánské skupiny (zaskočení Rusové) – úkolem Slováků bylo, že zavčas obsadí Karpatské průsmyky
  • 29. srpna 1944 Němci obsadili Slovensko – obsadili Karpatské průsmyky
  • SNR vyhlásili příchodem Němců slovenská národní povstání
  • 1. září 1944 SNR vydala „Deklaraci slovenského národa“ – zopakování bodů z Vánoční dohody
  • povstalci zklamaní, že Němci lehce obsadili Žilinu a že povstalci mají pod kontrolou jen střední části Slovenska (Banská Bystrica, Zvolen)
  • povstalci nebyli dostatečně vyzbrojeni – Ruská výpomoc
  • 8. září 1944 karpatsko–dukelská operace – Rudá armáda zahájila operaci, jejímž cílem bylo proniknout rychle na Slovensko Dukelským průsmykem a poskytnout pomoc povstání – nezdařilo se – krvavé boje (Němci ve výhodě)
  • Ruské legie se musely probít (v čele s Ludvíkem Svobodou z Hroznatína)
  • 6. října 1944 se Rusové na Dukle probili na Slovensko – povstalci se stahují na rozkaz vojenského ústředí do hor
  • 27. října 1944 Němci obsadili Banskou Bystricu
  • povstání bylo neúspěšné

OSVOBOZENÍ  ČSR

  • jaro 1945 – fronta se blíží z obou dvou stran – probíhala jednání o demarkační linii (Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice)
  • 5. dubna 1945 vyhlášen Košický vládní program
  • 18. dubna–7. května 1945 postup amerických sil na našem území (generál Patton), osvobozena města Cheb, Strakonice, Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně aj.
  • 26. dubna 1945 Rusové osvobodili Brno a ten samý den Američani osvobodili Plzeň
  • v jednotlivých městech probíhala tzv. česká povstání
  • 1. května 1945 zahájení bojů s okupanty (v Přerově)
  • ČNR – Česká národní rada řídila povstání
  • 5. května 1945 – Československý rozhlas v Praze vyhlásil pražské povstání – oficiálně končí Protektorát
  • 7. května 1945 kapitulace Němců v Remeši
  • 8. května kapitulace Němců v Berlíně – Němci v Praze to neuznali
  • problémy pražského povstání (proč USA neosvobodila také Prahu a střední Čechy , když byli tak blízko? – Rusové to nedovolili – byla pevně daná demarkační linie)
  • účast „vlasovců“ na povstání (gen. Vlasov a jeho jednotka – Rusové, kteří se jako zajatci nechali přemluvit ke spolupráci s Německem proti Stalinovi, ne proti SSSR!)
  • vlasovci v Praze opustili Němce a přidali se k Pražanům – tím si chtěli vylepšit své postavení
  • povstání bylo původně připraveno na 7. 5. , ne na 5. 5
  • ve vedení pražského květnového povstání stála ČNR v čele s Albertem Pražákem, vojenská obran řízena velitelstvím Velké Prahy – Bartoš (gen. Karel Kutlvašr)
  • proti pražskému povstání stál brutální německý postup
  • 9. května 1945 vstup sovětské armády do Prahy – osvobození Prahy a zbytku středních Čech

Podobné příspěvky:



Publikování nebo další šíření obsahu serveru Dějepisně.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.