Léta druhé světové války jsou nejtemnější v našich novodobých dějinách. Válečný konflikt zasáhl více či méně celý svět a měl dalekosáhlé následky. Dějepisně.cz pro vás připravilo obsáhlý článek se všemi důležitými informacemi.

 2. SVĚTOVÁ  VÁLKA

PERIODIZACE

1. fáze: 1. 9. 1939–22. 6. 1941 (napadení Polska – napadení SSSR)
2. fáze: 22. 6. 1941–1942/43 (bitva u Stalingradu)
3. fáze: 1942/43–6. 6. 1944 (otevření 2. fronty)
4. fáze: 6. 6. 1944–8. 5. 1945 (konec války v Evropě)
5. fáze: 8. 5. 1945–2. 9. 1945 (konec války v Tichomoří)

ÚVOD

• 23. srpna 1939 smlouva Ruska a Německa „Pakt o neútočení“, podepsána v Moskvě ministry zahraničí – „pakt Ribbentrop – Molotov“ ; zřekli se vzájemného konfliktu, kdyby jeden z nich v konfliktu byl, ten druhý do toho nebude zasahovat (smlouva dostala několik tajných dodatků)
• 25. srpna 1939 Britové podepsali smlouvu o vzájemné pomoci s Polskem

charakter války:

• největší válečný konflikt – zasáhl celý svět (včetně polárního kruhu)
• konflikt mezi demokratickým a totalitním světem
• boj o znovurozdělení světa silou zbraní
• do války vtaženo 70 zemí, bojové akce na území 40ti států, 60 miliónů mrtvých
• totální charakter války (podřízen veškerý hospodářský a společenský život)
• masová výroba motorů (tanky, letadla), vědecko-technický pokrok (i jaderný výzkum)
• nacionalistická, rasová, zvláště antisemitistická motivace agresora (vyhlazovací úsilí – holocaust)
• záminka – fingovaný přepad německé hlídky v Hlivicích večer 31. srpna 1939 (němečtí vojáci v polských uniformách)

1.FÁZE (1. 9. 1939–22. 6. 1941)

a) polsko – německá válka

• 1. 9. 1939 napadeno Polsko – přepadeno bez vyhlášení války
• úspěšná blesková válka (Blitzkrieg – rychlý úder)
• 17. 9. 1939 padla polská vláda, Sověti vtrhli do Polska
• Rudá armáda okupovala východní část Polska (záminka – ochrana běloruského a ukrajinského obyvatelstva)
• 28. 9. 1939 v Moskvě 2. německo sovětská smlouva o hranicích a přátelství – tajný dodatek o nové východní hranici

b) tzv. podivná válka („vsedě“ – Sitzkrieg)

• Spojenci – Francie a Británie vyhlásili 3. 9. 1939 válku Německu, ale Polsku ozbrojenou pomoc neposkytli
• místo ofenzivy vyhlášena blokáda (neúspěšná snaha zastavit dovoz do Německa x letecká a ponorková válka Němců – potápěny spojenecké lodě)
• pasivní vyčkávání v oblasti Maginotovy linie
• až do dubna 1940 bez větších střetů

c) rusko – finská válka (tzv. zimní)

• agrese SSSR – anexe Estonska, Lotyšska a Litvy – 1940 nastolena sovětská moc (připojení k SSSR)
• složité vztahy s Finskem – odmítlo odstoupení části finského území u Leningradu a ostrovu ve Finském zálivu = sovětsko–finská válka – od listopadu 1939 do března 1940
• SSSR vyloučeno z Společnosti národů – jeho agrese odsouzena
• zlomen odpor Finů – 1940 mírová smlouva (sovětská hranice posunuta cca o 150 km)
• 1940 obsazena rumunská Besarábie a severní Bukovina – Moldavská sovětská republika – v dubnu 1941 smlouva s Japonskem o neútočení

• přesun německého vojska na západ

d) útok na Skandinávii – 9. 4. 1940

• okupace Dánska a Norska – operace „Weserűbung“
• dobyt přístav Narvik
• Dánsko kapitulovalo za jeden den
• Norsko o den později
• Norsko – ideální území pro ponorky – válka v Atlantiku

e) další tažení na západ – dobyto Nizozemí, Belgie a Lucembursko – květen 1940

• blesková válka, porušena neutralita území
• obchvat Maginotovy linie (přes Ardeny) – útok na Francii
• do června 1940 Francie dobyta – 22. 6. 1940 francouzská vláda včele s Pétainem kapitulovala = příměří podepsáno v Compiégne ve stejném železničním vagónu jako Němci podepsali kapitulaci roku 1918
• po dobytí Francie, anglofrancouzská vojska hnána do moře – Hitler dovolil Anglii, aby si dovezla své vojáky do Anglie – přes přístav Dunkerque (Hitler nechtěl s Anglii bojovat)

f) letecká bitva o Anglii

• okupace Norska a Dánska otřásla veřejným míněním v Anglii – Chamberlainova vláda musela podat demisi – předsedou nové vlády se stal v květnu 1940 Winston Churchill (řekl, že nemůže svému národu víc, než krev, slzy a pot) – striktně odmítnul jednat s Hitlerem – cílem britské politiky je zničení nacismu
• příprava invaze na září 1940 (plán Seelöwe = Lvoun)
• úsilí o vzdušnou převahu – srpen – říjen 1940 série „kobercových náletů“ německého letectva na britské cíle (něm. letadla LUFTWAFFE)
• zároveň vystupňována i ponorková válka
• v letecké válce německý neúspěch – vítězství královského letectva Velké Británie (RAF)
• invaze odložena = první velký neúspěch Německa

g) vstup Itálie do války

• nepřipravenost armády, neúspěchy ve Francii, Řecku (říjen 1940)
• vojenská akce proti britským územím ve východní Africe – obsazeno Somálsko, Keňa, Súdán
•  v září pokus o dobytí Egypta a obsazení Suezského průplavu
• 1941 vytlačeni Italové z Egypta, ovládnuta Kyrenaika a část Libye
• únor 1941 Hitlerova pomoc Itálii – africký expediční sbor Afrika-korps – generál Erwin Rommel
• Britové zahnáni k egyptským hranicím, zůstal obležen Tobrúk

h) dobytí Balkánu

• neúspěch Itálie v Řecku – vojenská pomoc Hitlera
• útok na Jugoslávii (duben 1941) – blesková válka, Jugoslávie obsazena
• dobyto Řecko, v květnu následovala Kréta, pak Chorvatsko
• Chorvatsko se stalo spojencem Hitlera, osamostatnilo se
• na jaře 1941 mimo Velké Británie, SSSR a neutrálních států obsazena celá Evropa – uplatňování rasismu (vůdčí rasa „árijská“ a s nimi příbuzné národy, pod nimi „latinská“ a na nejnižším místě Slované, Židé a cikáni) – vyhlazovací koncentrační tábory (Treblinka, Osvětim, Bergen–Belsen, Chelmno atd.)

i) USA – stále mimo válku

• ústup USA od izolacionismu – březen 1941 zákon o půjčce a pronájmu – USA financuje válku, hl. v Británii

j) přepadení SSSR – německý útok 22. 6. 1941

• ráno bez vyhlášení války – plán „Barbarossa“, porušen pakt o neútočení
• od útoku na SSSR do konce války tzv. Velká vlastenecká válka
• Hitlerův cíl – likvidace ideového protivníka – chtěl získat nový životní prostor pro Němce
• využito momentu překvapení
• 3 směry hl. úderů: Leningrad, Moskva, Kyjev – taktika bleskové války
• Stalin byl nepřipraven, ignoroval varování ze zahraničí
• budování domobrany, podpora partyzánů
• kontakty a vojenská pomoc s USA a Británií
• útok na Leningrad začal 13. 7. 1941, v září město obklíčeno, 900 dní blokády (částečné spojení s okolím v zimě přes zamrzlé Ladožské jezero), ostřelování, bombardování, obležení prolomeno až v lednu 1943, během ofenzívy zajata jednotka generála Vlasova (ten v německých službách organizoval boj proti bolševismu)
• boje na Ukrajině
• hlavní nápor na Moskvu (poprvé použity kaťuše – raketomety), nebyla dobyta, Němci zničeni mrazem, hladem, vyčerpáním – protiútok sovětské armády s čele s Žukovem
• porážka Němců, ztroskotání bleskové taktiky
• v létě 1942 německá ofenziva na jihu – do zemědělského Povolží, obsazena oblast Donu

2. FÁZE (22. 6. 1941–1942/43)

a) formování protihitlerovské koalice

• spojení sil proti fašismu, Churchill (ač nepřítel komunismu) vyhlásil SSSR za spojence Británie
• Atlantická charta – podepsána v srpnu 1941 na křižníku na pobřeží Newfoulandu Churchillem a Rooseveltem; v září připojen SSSR (hl. body: zničení fašismu, nastolení míru, obnova práv národů atd.)
• v lednu 1942 koalice rozšířena – 26 států, do konce války celkem 50 států

b) vstup USA do války

• 7. 12. 1941 napadena vojenská základna USA v Tichém oceánu Japonci – zničen přístav Pearl Harbour
• USA vyhlásily Japonsku válku (stejně jako Británie), pak Německu a Itálii
• v 1. fázi tichomořské války vítězili Japonci – nadvláda na moři i ve vzduchu
• do jara 1942 dobyto západní Tichomoří, Indonésie, Malajsie, Singapur, Barma, Filipíny, ohrožena Austrálie a Indie aj. – květen 1942 ostrov Guadalcanal = válka na celé zeměkouli
• od května 1942 první neúspěch Japonska
• červen 1942 porážka Japonců v bitvě u Midway
• = obrat ve válce v Pacifiku, postup Japonců zastaven

c) severoafrické bojiště

• boje o Egypt
• v prosinci 1942 osvobozen přístav Tobrúk v Libyi
• říjen 1942 bitva u el–Alamejnu – protiútok Britů (generál Montgomery), obsazena Libye  s Tripolis = 2. velký zlom v 2. sv. v.
• Britové a Američani se vylodili v severní Africe a zatlačili Němce do Tuniska

d) Němci se ocitli ve „Stalingradském kotli“

• od září 1942 do února 1943 nejkrvavější bitva, město bylo v troskách, bojovalo se v každé ulici
• drsná porážka Němců (a Rumunů) = obrat ve válce, zahájení ofenzivy sovětské armády na celé frontě
• 1. velký zlom v 2. sv. v. – zlomil se mýtus o neporanitelnosti německé armády

3. FÁZE (1942/43–6. 6. 1944)

a) bitva u Kurska

• červenec až srpen 1943 – poslední velká ofenziva Němců
• boje u Kurského oblouku a u města Orel
• využita německá taktika „spálené země“ – odveta za Stalingrad, největší tanková bitva 2. světové války u Prochorovky (3 tisíce tanků)
• vítězství sovětského vojska, Němci zahnáni za Dněpr

b) v Africe porážka německo–italských sil

• po prudkých bojích v Tunisku v květnu 1943 (válka zde prakticky skončila)

c) v Tichomoří

• od srpna 1942 do února 1943 boj o ostrov Guadalcanal – přechod Japonců do obrany, porážka Japonska = přelom ve válce v Tichomoří

d) diplomatická jednání

• leden 1943 Casablanca: anglicko–americké jednání o válečné strategii a o otevření 2. fronty
• srpen 1943 Quebec: Anglie + USA – jednání o otevření 2. fronty
• říjen 1943 Moskva: ministři zahr. věcí SSSR, USA, Anglie (Molotov, Hull, Eden) – otázky všeobecné bezpečnosti, likvidace fašismu v Itálii, bezpodmínečná kapitulace Německa apod.
• listopad 1943 Káhira: Anglii, USA + čínský maršál Čankajšek – společný postup proti Japonsku
• Teheránská konference listopad–prosinec 1943: v Íránu – tzv. Velká trojka: Roosevelt, Churchill, Stalin – dohoda o postupu války, otevření 2. fronty v Evropě, společný postup a spolupráce po válce

e) otevření druhé fronty v Evropě

• uspíšila konec bojů v Evropě
• operace Overlord = invaze Spojenců v Normandii 6. 6. 1944 – obrovské překvapení (byla provedena v neočekávaných místech u Caen)
• generál Eisenhower x maršál Rommel
• současně se vylodily americké a francouzské jednotky na jihu Francie
• v září 1944 osvobozena Francie (předseda prozatímní vlády Ch. de Gaule), Belgie

4. FÁZE (6. 6. 1944–8. 5. 1945)

a) krize Německa

• neúspěšný pokus o atentát na Hitlera
• září 1944 operace u nizozemského Arnhemu – úspěch Němců, německá protiofenziva v Dolním Sasku a v Ardenách – chtěli Spojence donutit k separátnímu míru
• Němci zastaveni počátkem ledna 1945 francouzskými vojsky

b) boje o Itálii

• červen 1944 prolomena německá obranná linie ve střední Itálii
• v květnu 1944 dobyto Monte Cassino, osvobozen Řím, v srpnu Florencie
• až do jara 1945 klid

c) boje o Filipíny

• říjen 1944 Japonci poraženi u ostrova Leyte (Japonci nasadili tzv. kamikadze)

d) východní fronta

• letní ofenziva sovětských vojsk – boje u Sokolova, boje na Dněpru, osvobozen Kyjev, ukončena blokáda Leningradu
• léto–podzim 1944  německá obrana na Visle – povstání ve Varšavě (pokus o osvobození vlastními silami)
• svržen fašismus v Rumunsku
• vyhlášena válka Bulharsku
• osvobozena Moldávie
• v Jugoslávii Titovy partyzánské jednotky + sovětská vojska – osvobozen Bělehrad
• osvobozenecké hnutí v Řecku
• v září 1944 kapitulaci Finska, osvobozeno Norsko

e) diplomatická jednání

• nejdůležitější: Jaltská konference v únoru 1945 na Krymu
• druhé setkání Velké trojky – jednali o společném postupu v závěrečné fázi války, hl. cíl : zničení fašismu, poválečné upořádání Německa, nutnost potrestání válečných zločinců, Prohlášení o svobodné Evropě = právo osvobozených národů zvolit si demokratické instituce, část dohod byla tajná
• demarkační linie = hranice mezi východní a západní frontou (původně Labe a Vltava) –  pak posunuta na Terst – České Budějovice – Plzeň – Karlovy Vary – centrální část Německa

f) konečná porážka fašismu

• 30. 4. 1945 sebevražda Adolfa Hitlera (podobně i Goebels, Himmler, Henlein)
• Hitlerovým nástupcem se stal velkoadmirál Karl Dönitz – jeho taktika separátních kapitulací odmítnuta
• 30. 4. 1945 dobyta budova Reichstagu v Berlíně – pád Berlína 2. 5. 1945
• kapitulace Německa  7. 5. 1945 v Remeši, znovu na Stalinův nátlak potvrzena 8. 5. 1945  v Berlíně = konec války v Evropě

5. FÁZE (8. 5. 1945–2. 9. 1945)

a) diplomatická jednání

• Postupimská konference – červenec–srpen 1945 u Berlína v zámečku Cecilienhof – potřetí a naposled se sešla Velká trojka (Stalin, Truman, Churchill – vystřídal Atlee)
• = dohoda o poraženém Německu (stanovena dočasná správa 4 mocností v okupačních zónách – sovětské, americké, britské a francouzské; Berlín okupován a spravován všemi společně), dohoda o programu čtyř „D“ (demilitarizace, denacifikace, demokratizace a dekartelizace); vymezena východní hranice Německa na Odře a Nise; schváleno rozhodnutí o odsunu Němců z Polska, Maďarska a ČSR; Rakousko rozděleno také do okupačních pásem

b) boje v Asii a Tichomoří proti Japonsku

• po dobytí Filipín v únoru 1945 vylodění Američanů na ostrovech Iwodžima a Okinawa
• útok na japonské souostroví, bombardování japonských měst
• závěrečný úder po odmítnutí kapitulace Japonci – svržení atomových pum  6. 8. 1945 na Hirošimu a 9. 8. 1945 na Nagasaki (útok na nevojenské cíle – na 100 tisíc mrtvých + postupné umírání z ozáření) = demonstrace síly USA
• 8. 8. 1945 vyhlásil SSSR válku Japonsku – útok na armádu v Asii
• 14. 8. 1945 vyhlásil císař Hirohito kapitulaci Japonska, přesto se armáda nestáhla – 2. 9. 1945 konečná kapitulace Japonska podepsána na křižníku Missouri = definitivní konec války ve světě