Období Bachova absolutismu nebylo pro naši zemi nijak příjemné. O tom, jak to tu během této doby vypadalo, jaká byla zdejší politická a ekonomická situace, si můžete přečíst v následujícím článku, který vás připraví na testy či zkoušení z této oblasti.
Kapitoly
OBECNĚ
František Josef I. (1848–1916)
- nejdéle vládnoucí panovník
- nešťastné manželství s císařovnou „Sissi“
- korunní princ Rudolf (spáchal sebevraždu)
- Češi ho nazývali „starej Procházka“ – díky článku v novinách a názvu fotografii: Procházka na mostě
- vysoké vzdělání, ale nízká inteligence
- obrovská píle
- obdivovatel armády (prohry)
- když se schylovalo k 1. světové válce, Františkovi se do války nechtělo
- národ prožíval svůj tzv. zlatý věk
ČESKÁ SPOLEČNOST
- politicky rozdělena na tři silné proudy
- liberálové (např. Palacký)
- radikálové (např. Frič, Sabina, Sladkovský)
- konzervativci
POLITIKA
- r. 1851 zrušení Stadionovy ústavy tzv. silvestrovskými patenty – obnova absolutismu
- -ministrem vnitra Alexandr Bach – neoabsolutismus = Bachův absolutismus
- tvůrce neoabsolutismu hrabě Felix Schwarzenberg
- r. 1852 předseda vlády zemřel – vládu řídí František Josef I.
- Bachův absolutismus až do r. 1859
- pozitiva Bachova absolutismu: rčení „bez buržoazie, ale pro buržoazii“; vytváření podmínek pro ekonomický rozvoj a podnikání (živnostenský řád, změny ve školství, samosprávná obec)
- negativa Bachova absolutismu: Neruda řekl „Časy za živa pohřbených.“– sbírka Hřbitovní kvítí; r. 1856 smrt K. Havlíčka Borovského; Sabina nejdříve trest smrti, pak doživotí, pak propuštění; pro májovce symbolem boje za svobodu
- r. 1860 odvolání Bacha – tzv. Říjnový diplom (slib konstituce)
- r. 1861 vydána „únorová ústava“ = Schmerlingova ústava (oktrojovaná)
- r. 1861 založeny Národní listy – uvolnění politického života
- r. 1862 založen Sokol
- r. 1866 prusko-rakouská válka (Custozza, Sadová)
- mezinárodní neúspěch, dopad na vnitřní politiku
- tlaky Maďarů, hlásili se k požadavkům z r. 1848-9
- r. 1866-7 Vídeň požadavkům ustoupila – 12. prosince 1867 vydáno šest zákonů označovaných jako prosincová ústava (požadavky z revoluce 1848)
- 14. listopadu 1868 změna názvu na: Rakousko-uherská říše (=dualismus), Češi požadovali trialismus – fundamentální články z r. 1871 – předpoklad pro české vyrovnání (Rieger)
- r. 1871 fundamentální články pod tlakem Maďarů a Němců zamítnuty – pocit zklamání, skepce – politika pasivní opozice
- r. 1878 období aktivní politiky
- státoprávní ohražení = prohlášení, že trváme na českém státním právu a rovnoprávnosti
- podpora vlády Eduarda Taafa – ústupky Vídni – tzv. „drobečková politika“
- r. 1880 Stremayrova jazyková opatření = částečné zrovnoprávnění ČJ a NJ na úřadech
- r. 1882 rozdělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou
- r. 1882 vydání nejreprezentativnější encyklopedie Ottův slovník naučný
- r. 1883 definitivní otevření Národního divadla
- r. 1890 založení České akademie věd a umění
- r. 1897 Badeniho jazyková nařízení – pokus o zrovnoprávnění ČJ a NJ v úředním styku
- r. 1907 zavedení všeobecného volebního práva
POLITICKÉ STRANY
- Strana národní (Staročeši) – vytvořena r. 1848 Františkem Palackým
- Národní strana svobodomyslná (Mladočeši) – patřil sem např. František Ladislav Rieger, Albín Bráf
- Českoslovanská sociální demokracie – např. Bohumír Šmeral
- Agrární strana – např. Antonín Švehla
- Strana národně sociální – např. Václav Klofáč
- Realistická strana – např. Tomáš Garig Masaryk
- „Omladina“ – volné uskupení mládeže (např. Stanislav Kostka Neumann)
EKONOMIKA
- v českých zemích soustředěn průmysl – nejvyspělejší část monarchie
- dostává se sem kapitál ze zahraničí
- český kapitál – pivovarnictví a cukrovarnictví
- Rakousko-Uhersko nemá kolonie a proto má omezené možnosti trhu – tudíž zájem o Balkán