Karel Sabina, Václav Thám, K. J. Erben, K. H. Mácha, J. K. Tyl, Božena Němcová, K. H. Borovský – to je jen stručný výčet jmen, které jsou spojené s národním obrozením u nás. Co se v tomto období dělo a jaké nastaly změny, se dozvíte v tomto článku.

 Národní obrození

definice:

• ČNO je proces formování novodobého českého národa se všemi jeho znaky: jazykovými a kulturními (vznik novodobé češtiny), hospodářskými (vznik inteligence, měšťanstva a dělnictva), politickými (vznik českého politického programu – austroslavismu).

• Tento proces probíhal v letech 1775–1858 (r. 1775 vydání Balbínovy Obrany, r. 1858 vydání almanachu Máj).

specifika:

• demokratický proces – nositeli ČNO jsou představitelé měšťanstva a inteligence (pocházeli z lidu – faráři, kupci, učitelé)

• ústřední postavení má jazyková otázka– z důvodů germanizace za Marie Terezie prakticky vymizel vyspělý český jazyk, musel být tedy vytvořen nový,  moderní

fáze ČNO:

1. fáze: 1775–1815 (klasicismus a osvícenství)
2. fáze: 1815–1830 (preromantismus)
3. fáze: 1830–1848 (romantismus)
4. fáze: 1848–1858 (doznívání romantismu, nástup realismu)

ČNO – I. fáze:

Odborná literatura:

• Gelasius Dobner – přeložil Hájkovu kroniku a poukázal na její nespolehlivost
• František Martin Pelc – vydával staročeskou literaturu (např. Balbínovu Obranu)
• Josef Dobrovský – jezykovědec, zakladatel bohemistiky a slavistiky ( Zevrubná mluvnice jazyka českého, Základy jazyka staroslověnského, Dějiny českého jazyka a literatury,Česko – německý slovník )

Poezie:

• Václav Thám  ( Básně v řeči vázané )
• Václav Antonín Puchmajer (Sebrání básní a zpěvů, Óda na jazyk český, Óda na Jana Žižku )
• Šebestián Hněvkovský ( Děvín, Vnislav a Běla )

Próza:

• Václav Matěj Kramerius –Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny, vydal  Knihu Josefovu, Patentní ruční knížku, Pohádky tisíce a jedné noci  apod., r. 1790 založil nakladatelství Česká expedice
• Prokop Šedivý ( České Amazonky )

Divadlo:

• Václav Thám ( Břetislav a Jitka, Vlasta a Šarka, Švédská vojna v Čechách )
• Antonín Josef Zíma ( Oldřich a Božena )
• Prokop Šedivý ( Masné krámy, Pražští sládci )

ČNO – II. fáze:

• Josef Jungmann – program: obnovit vertikální diferenciaci českého jazyka a literatury – dvě cesty – 1. Formou překladů svět. děl, 2. Přes ÚLS → ohlasy
• (překlady – Ztracený ráj, Atala; slovník Česko-německý, Slovesnost, Historie literatury české, O českém jazyce)
• Jan Kollár  (Básně, Slávy dcera)
• Pavel Josef Šafařík (Slovanské starožitnosti)
• František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě)
• František Ladislav Čelakovský  – sběratel ÚLS (Slovanské národní písně, Mudrosloví národa slovanského v příslovích, Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých – Český sedlák, Pocestný, Toman a lesní panna; Patrné dopisy nepatrných osob)

ČNO – III. fáze:

• Karel Hynek Mácha – ve své době nepochopený, odsuzován (Máj, Cikáni, Márinka, Obrazy ze života mého, Večer na Bezdězu)
• Karel Jaromír Erben – sběratel ÚLS, slovanská mytologie (Kytice, Prostonárodní písně a říkadla)
• Josef Kajetán Tyl – člen kočovné společnosti, vlastenec (Dekret kutnohorský, Strakonický dudák, Poslední Čech, Rozervanec, Fidlovačka – r. 1834, Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova)
• Karel Sabina – hájil Máchu – Úvod povahopisný (libreta k Prodané nevěstě a Braniborům v Čechách)
• Josef Václav Frič (Písně z Bašty)

ČNO – IV. fáze:

• Karel Havlíček Borovský – epigramik,  překladatel, vychovatel v Rusku, Národní noviny, importace do Brixenu (Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra)
• Božena Němcová – záhadný původ, nešťastné manželství, umírá sama a v bídě (Babička, Národní báchorky a pověsti, Divá Bára, Pan učitel, V zámku a v podzámčí)

předpoklady ČNO

Marie Terezie (1740–1780):

• tereziánskojosefinské reformy – cílem je upevnit absolutismus, ale tyto reformy podporovaly inteligenci, obchod, měšťanstvo a řemesla (ale je to protifeudální)
• impulsem k reformám byly slezské války mezi habsburskou monarchií a Pruskem
• 1. 1740–1748 válka o habsburské dědictví (r.1742 vratislavský mír – Marie Terezie postoupila Prusku Slezsko, r. 1745 drážďanský mír – Marie Terezie vytlačila pruské vojsko z Čech, ale Slezsko a Kladsko zpět nezískala, r. 1748 mír v Cáchách – Marie Terezie musela postoupit část Itálie španělským Bourbonům, ale uznali ji za dědičku Karla VI.)
• 2. 1756–1763 sedmiletá válka (r. 1757 Prusko poraženo v bitvě u Kolína, r. 1763 u Lipska podepsán mír, který potvrzoval pruský zisk Slezska a Kladska)
• Marie Terezie vše prohrála, přišla o průmyslově nejvyspělejší část monarchie (Slezsko)
• r. 1742 bitva u Chotusic potvrdila ztrátu Slezska
• vznikla koalice proti Marie Terezii (Prusko, Sasko, Bavorsko)
• všechny války byly neúspěšné
• r. 1713 pragmatická sankce (Karel VI.) – protirakouská koalice (Prusko, Sasko, Bavorsko, Francie, Španělsko) – proto Marie Terezie provdala Marii Antoinettu do Francie a navázala spojenectví s Ruskem (první koalice rusko–rakousko–francouzská; druhá koalice prusko–anglická)
• sedmiletá válka v Americe o kolonie – Anglie vyhrála nad Francií
• Marie Terezie zůstala sama a ještě navíc přišla o Slezsko, proto musí zmodernizovat feudální stát pomocí reforem :
• reformy hospodářské – evidence půdy, zavedení jednotné míry a váhy, r. 1775 robotní patent (výše robotních povinností závisela na velikosti majetku)
• reformy správní a politické – centralizace (polické orgány ve Vídni), germanizace (jeden úřední jazyk = němčina)
• reformy církevní – zrušení jezuitského řádu, církev podřízena státem
• reformy školství – r. 1774 trivium – povinná školní docházka 6–12 let, čtení psaní počítání + náboženství
• reformy právní – vypracován kodex občanského práva = Tereziánský kodex
• první bankovky = bankocetle
• první sčítání lidu a domů (každý musel mít příjmení)

• r. 1775 velké nevolnické povstání na Náchodsku, u Chlumce nad Cidlinou (robotní patent – robota tři dny v týdnu)
• r. 1780 Marie Terezie umírá

vláda Josefa II.:

• tereziánské reformy neřešily problém volné pracovní síly
• r. 1781 zrušení nevolnictví (ne roboty) – zrušena osobní závislost poddaného na vrchnosti
• r. 1781 toleranční patent – toleruje (trpí) i jiná náboženství než katolické
• naprostá svoboda slova
• r. 1781 rušení klášterů, kostelů a podobně – využití jako kasárna, nemocnice, sklady
• zrušil trest smrti
• rozvoj manufaktur a osvěty na venkově – oblíben u venkovského lidu
• r. 1789 urbariální patent – postupně rušil robotu, převáděl robotu na finanční poplatky
• r. 1790 smrt Josefa II.

politika po Josefu II.:

Leopold II.:

• bratr Josefa II
• r. 1790 –  ruší urbariální patent
• r. 1791 v pražském Klementinu uspořádána 1. průmyslová výstava v Evropě

František I.:

• (I. jako císař,  II.  jako král na rakouském trůně) – syn Leopolda II.
• vytvořil nový politický systém, který trval až do r. 1848 (kancléř Metternich) = metternichovský absolutismus
•  zavedení cenzury, zavedení tajné policie, školský systém absolutně oddaný trůnu, protifrancouzská zahraniční politika
• r. 1848 Metternicha smetla revoluce

Ferdinand I. Dobrotivý:

• (V. jako císař) syn Františka I., poslední český korunovaný král r. 1835, na vše odpovídal „bene bene“ – Ferďáček Dobráček
• po r. 1848 se do politiky nepletl, byl to magor
• vládl místo něj triumvirát (Metternich, Kolowrat, arcivévoda Ludvík)
• vládu ponechal synovci Františku Josefu I.

průmyslová revoluce v Rakousku (1800–1867)

• = zavádění strojů do výroby, přeměna manufaktur na továrny
• zlomový rok 1848
• hlavní centra Praha, Brno, Ostrava, Liberec, Plzeň
• hlavní investoři Velká Británie, Německo
• vznik Škoda Plzeň, PBS, ČKD
• výstavba železnic – od r. 1836 budována severní dráha Ferdinandova
• zemědělství v Rakousku nejzaostalejší v Evropě (díky neekonomické robotě)
• ve 20. letech poslední protirobotní vzpoury (Znojemsku,  Jihlavsko, Třebíčsko)
• sociální důsledky – změna struktury ve společnosti (buržoazie a proletariát)
• první podnikatelé – bratři Porgesové, bratři Kleinové, bratři Thomasové