Evropa po roce 1945 – Maďarsko, Jugoslávie, Polsko

Existují státy, které si sice druhé světové války účastnili, ale neměla pro ně tak zásadní dopad. Možná se to ale nedá říci o Polsku, kde bylo ukončení války ohromným vysvobozením. V tomto příspěvku naleznete události o stavu Jugoslávie, Maďarska a Polska po roce 1945.

JUGOSLÁVIE

  • Josip Broz–Tito – samostatnost a neposlušnost vůči Moskvě a Stalinovi (chtěl jinou formu socialismu, Tito chtěl průmyslový stát a Jugoslávsko–Bulharskou federaci – s tím Stalin nesouhlasil, podle Stalina průmysl v NDR a ČSR, všude jinde zemědělství) – r. 1948 sovětsko–jugoslávská roztržka → vyloučení ze sovětského bloku
  • od r. 1953 zřízen úřad prezidenta – J. Tito
  • Tito se pokusil skloubit stalinismus s tržní ekonomikou
  • r. 1955 návštěva Chruščova – veřejná omluva za Stalina
  • 60.–80. léta – Jugoslávie hodně zadlužena (ČSR nejméně zadlužený stát)
  • r. 1980 zemřel J. Tito → postupný rozpad Jugoslávie → r. 1991 vystoupení Slovinska, Chorvatska, Makedonie = rozpad Jugoslávie (dnes jen Srbsko a Černá Hora

MAĎARSKO

  • po r. 1953 střet maďarských stalinistů (Mátyás Rákosi) a stoupenců reformy (Imre Nagy) – vítězství stalinistů
  • květen 1956 demonstrace v Budapešti – původně studentská, ale přerostlo to v lidové povstání
  • povstalci chtěli, aby byl Nagy předsedou vlády a aby ruské jednotky odešly ze země
  • v říjnu 1956 sovětské tanky obsadily Budapešť  – střelba před parlamentem – Nagy přesvědčil Rusy, že nejde o revoluci a prosadil stažení sovětských jednotek (sovětské tanky se přesunuly k Suezské krizi)
  • na konci října 1956 protisovětská a protikomunistická povstání → operace Vichr – Chruščov chce povstání potlačit vojensky
  • 1. listopadu 1956 Maďaři vyhlašují neutralitu a vystupují z Varšavské smlouvy
  • vložila se do toho Čína – tlačila na Moskvu, že je ohrožen socialismus
  • SSSR si získal od všech svých satelitů souhlas k vojenskému zásahu v Maďarsku
  • 4. listopadu 1956 dobyta Budapešť sovětskými tanky
  • USA se vůbec neangažovalo, podporu ze zahraničí poskytlo rádio Svobodná Evropa a Rakousko
  • během dobytí Budapeště zemřelo na 4 tisíce Maďarů a 600 Rusů → následovala vlna emigrace (hlavně přes Rakousko)
  • situaci v Maďarsku měl stabilizovat János Kádár – krátké období teroristického režimu
  • Kádár se opíral o sovětskou ozbrojenou moc, Nagy zatčen a zastřelen (dále uvězněno asi na 22 tisíc povstalců)
  • r. 1963 začal měnit svou politiku – snaha vyjít s Maďary (propustil povstalce na amnestii)
  • r. 1988 János Kádár sesazen
  • r. 1989 vyhlášena Maďarská republika → r. 1990 první svobodné volby

POLSKO

  • po osvobození vznikla Polská lidová republika (PLR)
  • r. 1955 – členství ve Varšavské smlouvě
  • únor 1956 XX. sjezd KSSS – odhalení krvavých stránek stalinismu
  • zjistilo se, že vůdci polské KS byli před válkou vyvražděni
  • červen 1956 – dělnické povstání v Poznani (nízké mzdy) – povstání potlačeno
  • říjen 1956 – do čela polské sjednocené dělnické strany povolán (po 8 letech z vězení) Wladyslaw Gomulka – následovalo uvolnění cenzury, cesta k demokratizaci, umožněno soukromé podnikání → avšak zklamal, demokratizace zastavena, hospodářský neúspěch
  • r. 1957 obnovena cenzura
  • r. 1970 – 1. tajemník strany Edward Gierek – pokus o zlepšení situace
  • r. 1978 krakovský biskup Karol Wojtyla papežem – Jan Pavel II.
  • r. 1980 dělnické demonstrace (v Gdaňsku a Štětíně)- popularita nezávislého odborového hnutí Solidarita – v čele Lech Walesa (bojují za občan
  • v letech 1981–1985 předseda vlády a min. obrany Wojciech Jaruzelski
  • v letech 1981–1983 vojenská rada vyhlásila výjimečný stav – pokus o záchranu komunismu
  • Solidarita zakázána
  • r. 1985 jednání vládnoucích komunistů s opoziční Solidaritou → cesta z krize
  • r. 1989 částečně demokratické svobodné volby – vítězství Solidarity → 1. nekomunistický premiér Tadeus Mazowiecki
  • v letech 1990–1995 prezidentem Lech Walesa
  • od r. 1996 prezident Alexander Kwaśniewski

Podobné příspěvky:



Publikování nebo další šíření obsahu serveru Dějepisně.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.