Existují státy, které si sice druhé světové války účastnili, ale neměla pro ně tak zásadní dopad. Možná se to ale nedá říci o Polsku, kde bylo ukončení války ohromným vysvobozením. V tomto příspěvku naleznete události o stavu Jugoslávie, Maďarska a Polska po roce 1945.
Kapitoly
JUGOSLÁVIE
- Josip Broz–Tito – samostatnost a neposlušnost vůči Moskvě a Stalinovi (chtěl jinou formu socialismu, Tito chtěl průmyslový stát a Jugoslávsko–Bulharskou federaci – s tím Stalin nesouhlasil, podle Stalina průmysl v NDR a ČSR, všude jinde zemědělství) – r. 1948 sovětsko–jugoslávská roztržka → vyloučení ze sovětského bloku
- od r. 1953 zřízen úřad prezidenta – J. Tito
- Tito se pokusil skloubit stalinismus s tržní ekonomikou
- r. 1955 návštěva Chruščova – veřejná omluva za Stalina
- 60.–80. léta – Jugoslávie hodně zadlužena (ČSR nejméně zadlužený stát)
- r. 1980 zemřel J. Tito → postupný rozpad Jugoslávie → r. 1991 vystoupení Slovinska, Chorvatska, Makedonie = rozpad Jugoslávie (dnes jen Srbsko a Černá Hora
MAĎARSKO
- po r. 1953 střet maďarských stalinistů (Mátyás Rákosi) a stoupenců reformy (Imre Nagy) – vítězství stalinistů
- květen 1956 demonstrace v Budapešti – původně studentská, ale přerostlo to v lidové povstání
- povstalci chtěli, aby byl Nagy předsedou vlády a aby ruské jednotky odešly ze země
- v říjnu 1956 sovětské tanky obsadily Budapešť – střelba před parlamentem – Nagy přesvědčil Rusy, že nejde o revoluci a prosadil stažení sovětských jednotek (sovětské tanky se přesunuly k Suezské krizi)
- na konci října 1956 protisovětská a protikomunistická povstání → operace Vichr – Chruščov chce povstání potlačit vojensky
- 1. listopadu 1956 Maďaři vyhlašují neutralitu a vystupují z Varšavské smlouvy
- vložila se do toho Čína – tlačila na Moskvu, že je ohrožen socialismus
- SSSR si získal od všech svých satelitů souhlas k vojenskému zásahu v Maďarsku
- 4. listopadu 1956 dobyta Budapešť sovětskými tanky
- USA se vůbec neangažovalo, podporu ze zahraničí poskytlo rádio Svobodná Evropa a Rakousko
- během dobytí Budapeště zemřelo na 4 tisíce Maďarů a 600 Rusů → následovala vlna emigrace (hlavně přes Rakousko)
- situaci v Maďarsku měl stabilizovat János Kádár – krátké období teroristického režimu
- Kádár se opíral o sovětskou ozbrojenou moc, Nagy zatčen a zastřelen (dále uvězněno asi na 22 tisíc povstalců)
- r. 1963 začal měnit svou politiku – snaha vyjít s Maďary (propustil povstalce na amnestii)
- r. 1988 János Kádár sesazen
- r. 1989 vyhlášena Maďarská republika → r. 1990 první svobodné volby
POLSKO
- po osvobození vznikla Polská lidová republika (PLR)
- r. 1955 – členství ve Varšavské smlouvě
- únor 1956 XX. sjezd KSSS – odhalení krvavých stránek stalinismu
- zjistilo se, že vůdci polské KS byli před válkou vyvražděni
- červen 1956 – dělnické povstání v Poznani (nízké mzdy) – povstání potlačeno
- říjen 1956 – do čela polské sjednocené dělnické strany povolán (po 8 letech z vězení) Wladyslaw Gomulka – následovalo uvolnění cenzury, cesta k demokratizaci, umožněno soukromé podnikání → avšak zklamal, demokratizace zastavena, hospodářský neúspěch
- r. 1957 obnovena cenzura
- r. 1970 – 1. tajemník strany Edward Gierek – pokus o zlepšení situace
- r. 1978 krakovský biskup Karol Wojtyla papežem – Jan Pavel II.
- r. 1980 dělnické demonstrace (v Gdaňsku a Štětíně)- popularita nezávislého odborového hnutí Solidarita – v čele Lech Walesa (bojují za občan
- v letech 1981–1985 předseda vlády a min. obrany Wojciech Jaruzelski
- v letech 1981–1983 vojenská rada vyhlásila výjimečný stav – pokus o záchranu komunismu
- Solidarita zakázána
- r. 1985 jednání vládnoucích komunistů s opoziční Solidaritou → cesta z krize
- r. 1989 částečně demokratické svobodné volby – vítězství Solidarity → 1. nekomunistický premiér Tadeus Mazowiecki
- v letech 1990–1995 prezidentem Lech Walesa
- od r. 1996 prezident Alexander Kwaśniewski