Budování našeho státu rozhodně nepatří k našim nejjednodušším dějinným událostem. Tehdejší politiky to stálo spoustu úsilí a plánování. Jak náš stát vznikal, s jakými problémy se potýkal a všechno bylo nutné vyřešit, pro  vás stručně a přehledně shrnuje nový článek.

ÚVOD – ČSR PO 1. SV. VÁLCE

• T. G. Masaryk chtěl pro stát 50 let, aby se stabilizoval, ale po 20 letech bylo po státu
• ČSR byla vnímána jako produkt versailleského systému
• Hitler ČSR neuznával
• jak se ve 30. letech zhoršoval manévrovací prostor Francie, zhoršovalo se postavení ČSR
• nakonec jsme se stali „příliš drobnou mincí ve vysoké hře“ – ČSR bylo obětováno Německu s tím, že bude zachován světový mír

základní problémy ČSR:

hranice:

• 28. 10. 1918 vzniklo ČSR, ale nikdo nevěděl, jaké bude mít hranice
• faktory, kterými se utvářely hranice

1. mírová jednání ve Francii – chceme Těšínsko, pár německých oblastí; Francie souhlasila se vším, až na přístup k moři
2. některá území jsme si museli vojensky dobýt – obsadili je legionáři, kteří se zrovna vrátili z války

• r. 1919 válka mezi ČSR a Polskem o Těšínsko, Oravu a  Spiš – Těšín rozdělen na český a polský; dostali jsme ještě Bohumínsko a uhelný revír
• hranice s Německem a Rakouskem vytvořeny na základě historického vývoje
• problémy s maďarskými hranicemi – Beneš podal na Pařížské konferenci návrh, který byl přijat – Maďaři museli vyklidit Slovenské pohraničí (také Podkarpatskou Rus)

národnost:

• ve státě bylo jen 51 % Čechů, pak Němci, Slováci, Maďaři, . . .
• hovoří se o národnosti československé – čechoslovakismus (politicky je jedna národnost – Čechoslováků 75 %)
• ústava začínala slovy: „My, národ československý, . . . „ = ostatní národy nejsou chápány státotvorně
• čechoslovakismus vznikl mezi legionáři – T. G. M. to přejal

hospodářství:

• struktura průmyslu velmi nerovnoměrná
• ČSR zdědilo ¾ průmyslu po R–U – naopak na východě byla zaostalost (nová značka: Made in Czechoslovakia)
• ČSR byla výrazně exportní (motorky, děla, zbrojovky) – když dojde ke krizi a padne zahr. obchod – krize se zmnohonásobí
• zahraniční politika – vystupovali jsme jako tolerantní stát, chtěli jsme mít se všemi přátelské vztahy (nejhorší vztahy jsme měli s Maďarskem)
• na jaře 1919 v Maďarsku vyhlášena Maďarská republika rad
• v červnu 1919 na Slovensku vyhlášena Slovenská republika rad
• v letech 1920–1921 Malá dohoda – ČSR + Rumunsko + Jugoslávie se spojili na obranu před Maďarskem
• ČSR orientována na Francii – ta je tvůrcem versailleského systému, my jsme jejich spojenci
• naše armáda budována po francouzském vzoru

DOMÁCÍ  POLITIKA

• 1. prezident T. G. M., 1. předseda vlády Karel Kramář, 1. ministr zahraničí Edvard Beneš, 1. ministr vojenství M. R. Štefánik
• byl zde systém tzv. pluralitní demokracie – svobodné soutěžení politických stran
• vycházelo to, z Masarykova názoru
• existovalo zde několik desítek politických stran, ale pět z nich bylo silných a ty určovaly politiku:

1. Československá strana sociálně demokratická (Rudolf Bechyně) – většina dělnictva
2. Československá strana socialistická (E. Beneš, J. Stříbrný) – později národní socialisté; živnostníci, řemeslníci, inteligence (učitelé)
3. tzv. agrární strana (A. Švehla, R. Beran) – většina venkovského obyvatelstva
4. Československá národní demokracie (K. Kramář, A. Rašín) – bývalí mladočeši; podnikatelé, úřednictvo
5. Československá strana lidová  (kněz Jan Šrámek)- bývalé katolické strany – nábožensky smýšlející obyvatelé, střední vrstvy, venkov

• existovaly zde i neústavní složky systému – velice vlivné

1.  Hrad (skupina Hradu) – seskupení osobností, které mají politicky blízko k Hradu, podporují ho (T. G. M., E. Beneš, Kamil Krofta, Jan Masaryk, Alice Masaryková, bratři Čapkové, F. Peroutka, sokolstvo, učitelstvo)
2. Pětka – vznik r. 1920, politické uskupení předsedů 5 nejvýznamnějších politických stran (Švehla, Stříbrný, Šrámek, Rašín, Bechyně)

• r. 1920 krize sociální demokracie – odštěpuje se levice – vznikají komunisté
• r. 1921 se začíná na T. G. M. projevovat choroba

typy vlád:

• vystřídalo se 18 vlád (během 20 let)
• v rámci těch 18 vlád, celkem 4 typy:

1. Rudozelená koalice  – jádro tvoří agrárníci (venkov) a sociální demokraté (město) –  převažuje v 1. pol. 20. let
2. Panská koalice – agrárníci, lidovci, národní demokraté – silná pravice – 2. pol. 20. let
3. Všenárodní koalice – všechny nejvýznamnější strany – od hospodářské krize do r. 1938
4. Úřednické vlády – prezident je sestavoval z odborníků (ne z politiků), v letech

• byly zde i další vlivné strany:
• r. 1921 vznik KSČ – vznikla odštěpením ze sociální demokracie (jedním ze zakladatelů Třebíčák Smetal), r. 1929 zmanipulovaný V. sjezd KSČ
•  Sudetoněmecká strana – zakladatelem Konrád Henlein, vliv ve 30. letech
• tyto strany nesouhlasily s politickým systémem – ignorovaly ho, chtěly diktaturu protektorátu
• r. 1926 čes. fašisté vytvářejí Národní obec fašistickou – Rudolf Gajda
• r. 1933 (zákaz DNP a DNSAP ) Sudetoněmecká vlastenecká fronta (Konrád Henlein) → r. 1935 Sudetoněmecká partaj (SdP)

• Masaryk vytvořil tzv. desatero demokracie – demokracii chápal jako životní postoj
• T. G. M. nebyl původně politik, ale filozof
• Masaryk byl celkem 4x zvolen prezidentem (1918, 1920, 1927, 1934), ale r. 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů, 14. září 1937 umírá
• r. 1935 zvolen prezidentem Edvard Beneš
• r. 1935 parlamentní volby– vítězství Sudetoněmecké strany → nárůst hlasů KSČ (založení lidové fronty proti fašismu)
• r. 1924 podepsána spojenecká smlouva s Francií, r. 1935 podepsána spojenecká smlouva se SSSR – smlouva o přátelství a spolupráci (ale ve vazbě na Francii)

ROK  1938

• březen  – připojení Rakouska k Německu za pomoci rak. fašistů tzv. anšlus  – pod záminkou, že sjednocujeme Němce, ale z rakouské strany se k nám dalo snadněji dostat
• 24. dubna – schůzka sudetských Němců v Karlových Varech – sjezd strany – vyhlášen Karlovarský program (= souhrn všech požadavků Němců vůči Čechům – pro vládu)
• smyslem bylo vytvořit takové požadavky, aby byly nesplnitelné
• ČSR má být viděna, že nechce požadavky splnit a je neochotná
• Němci usilují o autonomii Sudet – to je ten nesplnitelný bod – nejde to hned a pod tlakem
• chtěj právní subjektivitu  sudetských Němců
• také chtějí svobodně šířit nacistickou ideologii – Beneš se svými spolupracovníky se snažil vypracovat vyhovující koncepci
• 20. května – částečná mobilizace – československá armáda obsadila pohraničí
• 20. července – Anglie vyslala nezávislého pozorovatele lorda Runcimana (jako soukromou osobu), aby zjistil, jaká je zde situace
• ten jednal převážně se sudetskými Němci a do Anglie poslal zprávu, že dohoda s Čechoslováky je nereálná (ale kvůli ČSR!)
• 12. – 13. září – puč v pohraničí – sudetští Němci po sjezdu NSDAP (Hitlerův projev v Norinberku) vyprovokovali povstání v pohraničí (Cheb, Aš, . . ) – ČSR puč zvládlo a Henleinovci se vrátili do Německa – SdP rozpuštěna
• 15. září – schůzka Hitlera s Chamberlainem v Berchtesgadenu – dohoda o podpoře s Angličany, že ze Sudet bude Německu postoupeno území, kde žije více jak 50 % Němců (politika appeasementu)
• 19. září – československá vláda o tom informována jako o ultimátu
• vláda požadavky původně odmítla, ale 21. září vyslanci Anglie a Francie pod nátlakem vynutili československý souhlas
• 22. září – 2. setkání Hitlera s Chamberlainem v Bad Godesbergu – Chamberlain informoval Hitlera, že to ČSR přijalo – Hitler ale řekl, že to už nestačí – má další požadavky – jménem Maďarů a Poláků
• v ČSR odstoupila Hodžova vláda – úřednická vláda Jana Syrového
• 23. září  – vyhlášena úplná mobilizace
• do 28. září probíhala diplomatická jednání
• 29./30. září 1938 konference v Mnichově (Německo – Hitler; Itálie – Mussolini; Anglie – Chamberlain, Francie – Daladier) – bez ČSR byla podepsána Mnichovská dohoda = Sudety odstoupeny Německu – 5 pásem (1. – 10. 10. vyklizení)
• Mnichov – myšlen jako záchrana celosvětového míru