Husitství

Období husitství patří k jedněm z našich nejvýznamnějších. Byla to doba změn, válek, bojů, ale i velkých učenců a myslitelů, o jejichž životech se učíme na školách dodnes.

PŘÍPRAVNÁ  FÁZE  NA  

HUSITSKOU  REVOLUCI (DO R. 1419)

  • stagnace a krize středověké společnosti už od poloviny 14. století
  • růst cen řemeslných výrobků a snížení cen zemědělských produktů → zhoršení sociálních podmínek poddaných → nedostatek peněz
  • ústup směny s městem → snížení odbytu výrobků
  • úbytek obyvatel – morové epidemie
  • prohlubování soc. rozdílů ve společnosti → všeobecná nespokojenost a odpor proti církvi
  • církev – nejbohatší vlastník (1/3 půdy), růst majetku + kostely, kláštery, pravidelné poplatky (desátky), odkazy věřících, prodávání odpustků a obchod s náboženskými úkony, obřady a úřady (svatokupectví) → rozpor s Biblí a posláním církve
  • vnitřní rozkol s církví – schizma → kritika církve od učenců nebo kazatelů → úsilí o nápravu církve – reformu = reformátoři
  • v Anglii – reformátor John Wyclif (Jan Viklef 1320–1384) → velký vliv na Jana Husa

v Čechách tzv. Husovi předchůdci:

  • Konrád Waldhauser †1369 – z horních Rakous, pozván Karlem IV.; kritika nedostatků v světském i duchovním životě
  • Jan Milíč z Kroměříže † 1374 – moravský kněz, velmi radikální, vzdal se úřednického místa v královské kanceláři, kázal na Starém Městě – úsilí o nápravu vlastním příkladem; tvrdá kritika duchovenstva; učení o Antikristu → obžalován, hájil se v Římě, zemřel v Avignonu před skončením procesu
  • Matěj z Janova † 1394 – teolog, univerzitní mistr, byl proti bohatství církve, myšlenka rovnosti mezi knězem a laikem; nařčen z kacířství → donucen své názory odvolat
  • Jeroným Pražský † 1416 – vzdělanec, Husův přítel, obratný řečník a odvážný kritik; podíl na vydání Dekretu kutnohorského; pronásledován inkvizicí; r. 1416 upálen rovněž v Kostnici jako kacíř
  • Jakoubek ze Stříbra † 1429 – r. 1414 zavedl laické příjímání z kalicha
  • Tomáš Štítný ze Štítného † 1409 – nábožensko–filozofický myslitel, psal traktáty

Mistr Jan Hus (asi 1371–1415)

  • narozen v Husinci u Prachatic
  • upálen 6. 7. 1415 v Kostnici
  • vůdce reformní skupiny
  • vystudoval artistickou fakultu – mistr svobodných umění
  •  r. 1400 vysvěcen na kněze
  • r. 1401 rektorem na artistické fakultě
  • r. 1402 začátek kázání v Betlémské kapli (proti odpustkům, kritika bohatých církevních hodnostářů apod.)
  • obhajoval názory Jana Viklefa (John Wycliff)
  • r. 1409 Dekret kutnohorský – vydán Václavem IV., změna poměru hlasů na UK ve prospěch Čechů na 3:1 (r. 1409 koncil v Pise, zvolen nový papež, ale dva dosavadní v Římě a Avignonu se nevzdali → trojpapežství)
  •  r. 1412 vrcholné vystoupení proti prodávání odpustků → papežem uvalena klatba spojená s interdiktem
  • Hus odpírá papeži poslušnost – odvolává se Kristovo učení → odvrácení přízně krále Václava IV. (peníze z odpustků dostával Vatikán i král Václav IV.)
  • Hus se uchýlil k přátelům na Kozí hrádek a Krakovec
  • r. 1414 císař Zikmund ho vyzívá k ospravedlnění před církevním koncilem v Kostnici
  • koncil jej nařkl z kacířství, poté odsoudil jeho spisy též jako kacířské
  • Hus své názory a myšlenky neodvolal – 6. července byl upálen na hranici a jeho popel vhozen do Rýna (latinská zpráva od Petra z Mladoňovi Zpráva o mistru Janu Husovi v Kostnici – záhy přeloženo do češtiny)
  • zjednodušil některé gramatické jevy v češtině (spřežkový systém, háčky apod.)
  • spojil lidovou a učenou kritiku (učená – J. Viklef, Matěj z Janova ;lidová – valdénští)
  • největší autorita pro Husa byl Kristus, nikoli církev či papež
  • pojem „Boží zákon“ = základní Ježíšovy teze

dílo:

  • O církvi
    • (v latině) – Hus se snaží ukázat a objasnit příčiny morálního úpadku
    • společnosti a řešení vidí ve snaze o správný křesťanský život;  také tvrdí, že
    • pokud papež nežije křesťansky, pak přestává být papežem
  •       Postila
    • kriticky vystupuje proti přepychu a hrabivosti soudobé církve
  • Výklad Viery, Desatera a Páteře
    • tj. modliteb Věřím v Boha, Desatero a Otčenáš
  • Knížky o svatokupectví
    • – nejútočnější spis
  • Husova smrt  – signál k odporu v Čechách → protesty, nepokoje
  • koncil v Kostnici ukončen r. 1418 – považován za úspěšný – vyřešil schizma církve (papežem Martin V. v Římě)
  • v Čechách uctívání Husa a Jeronýma Pražského

OBDOBÍ  PŘEVAHY 

CHUDINY (1419–1421)

  • Husovi přívrženci – husité: lidoví kazatelé a kněží, venkovský lid, chudina, kališnická šlechta atd.
  • společný požadavek: zrušení světské moci církve, zabavení jejího majetku
  • společný znak – kalich (symbol přijímaní podobojí – znak rovnosti) → kališníci (utaquisté)
  • program: 4 pražské artikuly:
    • svoboda kázání
    • právo přijímání podobojí
    • zbavit církev světské moci a zabavit její majetek
    • zákaz a spravedlivé trestání smrtelných hříchů
  • radikalizace pražské chudiny v čele s Janem Želivským – žádost o propuštění zadržených husitů odmítnuta → protireformní konšelé svrženi z oken na nastavená kopí a meče =  1. pražská defenestrace 30. 7. 1419 – husité ovládli celou Prahu, v srpnu 1419 umírá Václav IV. → na český trůn chce Zikmund

husitské směry:

  • umírnění husité
  • střed
  • radikálové:
    • orebité
    • táboři
    • severočeští husité
  • r. 1419 jednání o přijetí Zikmunda na český trůn – odmítnut husitskou šlechtou
  • r. 1420 přesto vydán Pražský hrad Zikmundovi (ale po dobu husitských válek nevládl)
  • proti kacířským Čechám vyhlášena křižácká výprava
  • r. 1420 založen Tábor – vojenský opěrný bod pro husity
  • první velká bitva vedena Janem Žižkou 25. 3. 1420 bitva u Sudoměře
  • v čele táboritů Jan Žižka z Trocnova, v čele pražanů Jan Želivský
  • první střetnutí s křižáky 14. 7. 1420 bitva na Vítkově (dnešní Žižkov) → vítězství husitů
  • bitva na Vyšehradě 1. 11. 1420 – Zikmund opět poražen
  • červen 1421 husitský sněm v Čáslavi – 4 pražské artikuly prohlášeny za zemský zákon, Zikmund sesazen z českého trůnu, zvolena 20členná zemská vláda

OBDOBÍ  PŘEVAHY  HUSITSKÉHO 

STŘEDU (1421–1434)

  • 2. křižácká výprava – po porážce Zikmunda u Německého Brodu nebezpečí zmírněno
  • spory mezi husitskými svazy + Jan Želivský zatčen a popraven
  • spory v Táboře – Žižka přechází k orebitům → vytvoření pevné organizace s vojenským řádem → úspěch, tažení na Prahu – smír domluvou (díky Janu Rokycanovi) → tažení na Moravu
  • během tažení 11. 10. 1424 umírá u Přibyslavi (dnes Žižkovo pole) → jeho vojsko se pak nazývalo sirotci
  • nový vůdce Prokop Holý
  • 3. křižácká výprava – bitva u Ústí nad Labem
  • 4. křižácká výprava – vítězství u Tachova → křižáci před husity utekli
  • 5. křižácká výprava – 1431 u Domažlic → křižáci utekli ještě před bojem: lekli se zpěvu (Ktož jsú boží bojovníci) a rachotu vozů
  • husitské výpravy do zahraničí = spanilé jízdy: šíření husitských myšlenek, zisk kořisti
  • ochota církve řešit s husity spor a jednat o mír → 1433 Basilejský koncil – katolická církev nepřijala 4 artikuly pražské
  • 30. 5. 1434 rozhodující bitva u Lipan (blízko Českého Brodu) – sirotci a táborité poraženi, v boji padl Prokop Holý

OBDOBÍ  VÍTĚZSTVÍ  HUSITSKÉ 

ŠLECHTY

  • r. 1435 zvolen kališnickým duchovenstvem Jan Rokycana pražským arcibiskupem
  • r. 1436 na jihlavském sněmu českých stavů vyhlášena basilejská kompaktáta = dohoda
  • legalizace dvojí víry –  katolické a kališnické = výjimečné postavení českých zemí v Evropě; oficiálně uznán jen 1 artikul – přijímání z kalicha
  • r. 1436 Zikmund znovu přijat za českého krále
  • poslední odpor proti Zikmundovi r. 1437 – Jan Roháč z Dubé – na Sioně u Kutné Hory; poražen a popraven
  • po sporech s Janem Rokycanou odjíždí Zikmund ze země do Uherského království, ale při cestě umírá (prosinec 1437, Znojmo)

příčiny úspěchů husitů:

  • boj za přesvědčení, ochota bojovat
  • zkušení velitelé + využití vhodných zbraní: kopí, kosa, sudlice, cep, řemdih,   samostříl, prak atd.
  • využití selských vozů k převážení nákladů, k postavení vozové hradby atd.

výsledky husitských válek:

  • katolická církev zbavena 4/5 majetku ve prospěch šlechty – posílení
  • oslabena královská moc
  • města získala podíl na vládě a zastoupení na sněmu
  • poddaní právo svobodné volby víry
  • růst vzdělanosti (i žen) viz výrok italského diplomata A. S. Picolominiho (papež Pius II.): táborská žena zná Bibli lépe než leckterý italský kněz
  • hospodářství vyčerpáno – pokles obchodu, nedostatek mincí, hladomory, izolace Čech od ostatní Evropy

SMÍŘENÍ  HUSITŮ 

A  KATOLÍKŮ (1458–1471)

  • po smrti Zikmunda Lucemburského převzal nástupnictví jeho zeť Albrech Habsburský
  • byl králem českým, římským, uherským a vévodou rakouským
  • r. 1439 – Albrecht  náhle umírá, jeho syn se narodil až po jeho smrti – Ladislav Pohrobek
  • v zemi bezvládí
  • r. 1440 – vydán Mírný list– obě vyznání se zavazují dodržovat příměří
  • po roce 1440 vládne v Čechách šlechta prostřednictvím landfrídů = regionální sjezdy nahrazující zemskou vládu
  • r. 1440- uznal zemský sněm za krále Ladislava Pohrobka
  • po smrti Albrechta problém s nástupnictvím v Říši a Uhrách
  • v Říši vládne Albrechtův bratranec Fridrich III.
  • v Uhrách zvolen králem polský král Vladislav III. , který r. 1444 padl v bitvě u Varny za bojů proti Turkům
  • po něm Jan Pohrobek, správcem říše Jan Hunyady, úspěšný v bojích s Turky
  • v Čechách se po smrti Ptáčka z Pirkštejna dostává do čela svazu landfrídů Jiří z Poděbrad (rod Kunštátu)
  • r. 1448 – vytváří Jednotu poděbradskou
  • r. 1452- Jiří z Poděbrad ustanoven správcem Čech
  • r. 1453 byl korunován Ladislav Pohrobek českým králem
  • Jiří provádí revizi rozchváceného královského majetku, zajistil bezpečnost obchodních cest, zmírnil napětí mezi náboženskými stranami
  • v listopadu 1457 Ladislav Pohrobek náhle umírá = uvolnil se český a uherský trůn
  • r. 1458 je Jiří z Poděbrad zvolen českým králem
  • Matyáš Korvín (syn Hunyadiho) zvolen uherským králem
  • reakce na Husitství se odráží v dílech Petra Chelčického
  • r. 1458 vznik Jednoty bratrské

 

Jiří z Poděbrad 

  • 1458 – 71 – husitský král, král dvojího lidu
  • zvolen zemským sněmem za českého krále, přestože nepocházel z královského rodu
  • dceru Kateřinu provdal za uherského krále Matyáše Korvína
  • za slib pronásledování kacířů uznán papežem českým králem
  • Jiří však za kacíře nepovažuje kališníky, církev uznala platnost kompaktát
  • Jiří žádá papeže Pia II. o potvrzení kompaktát – 1462 je prohlašuje za neplatné
  • Jiří získává na svou stranu něm. Fridricha II. a pol. krále Kazimíra IV. – navrhuje utvořit spolek evropských panovníku na obranu před Turky
  • 1462–1464 s tímto návrhem  vysláno poselstvo vedené Lvem z Rožmitálu = neúspěch
  • Jiří obnovuje hospodářství zničené husitskými válkami
  • podpora řemesel, obchodu, obnovena jednota země
  • r. 1466 Jiří prohlášen za kacíře, dán do klatby, formálně zbaven majetku i trůnu
  • r. 1468 bylo proti vyhlášeno křížové tažení v čele s uherským králem Matyášem Korvínem – r. 1469 poražen u Vilémova, další spory s Jiřím z Poděbrad
  • Jiří nabídl trůn polským Jagelloncům (Vladislav II. Jagellonský) uznáno nástupnické právo
  • Jiří z Poděbrad r. 1471 umírá a spory s Matyášem Korvínem se uzavírají, na český trůn nastupují Jagellonci
  • r. 1485 v Kutné Hoře je uzavřen náboženský mír husitů a českých katolíků

 

Podobné příspěvky:




Přidat komentář

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Dějepisně.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.