Orientální státy – Mezopotámie

Víte, jaké jsou typické znaky jednoho z orientálních států – Mezopotámie? Na jakých pravidlech fungovala lidská společnost, která žila v tehdejší oblasti? Poučte se v novém studijním materiálu o Mezopotámii.

  • řec. mezos = uprostřed, potamos = řeka (Meziříčí)
  • počátky osídlení v 6.stol. př. n. l.
  • starověký Přední východ
  • území v povodí středního a dolního toku řek Eufrat a Tigris
  • převaha suchého a teplého počasí s nepravidelnými jarními dešti a záplavami
  • nebezpečí útoku horských kmenů ze S, SZ a kočovníků z pouští a stepí ze Z, JZ

1. Sumerské období (3 000 – 2 350 př. n. l.)

  • = raně dynastické období
  • jižní Mezopotámie
  • Sumerové položili základ civilizace, do této oblasti přišli poč. 4. tis. př. n. l. neznámo odkud (snad ze SV)
  • centrem státu město s chrámem (= centrum náboženského, politického a hospodářského života; kněz je správce chrámu i organizátor hospodářství – chrámové hospodářství) a palácem
  • zpočátku primitivní demokracie = společné rozhodování na shromáždění lidu, úředníků a kněze
  • pak theokracie – vláda chrámového kněžstva
  • vystřídána světskou mocí – panovník (zástupce boha na zemi)
  • palác – pevnost s hradbami, sídlo vládce – palácové hospodářství
  • válečné soupeření městských států o hegemonii à vznik monarchie
  • obchodní styky městských států s Přední Asií a Indií

Nejstarší městské státy:

  • Eridu, Uruk (rodiště Gilgameše), Ur (standarta z Uru), Lagaš (supí stéla), Kiš

Znaky období:

  • vynález kola – stavba vozu (dopravní prostředek i součást voj. techniky), využití tažných zvířat
  • pokrok v metalurgii – převaha bronzových nástrojů
  • budování kanálů k zavlažování zemědělské půdy, dopravních spojů
  • chrámy – vysoké na vysokých terasách
  • zikkuraty – stupňovité věže, nahoře svatyně
  • reliéfní cihly – vypalované a glazované
  • města s pravidelnou sítí ulic a hradbami
  • v Uruku – atriový typ domku = čtvercová zahrada, kolem ní místnosti
  • od poč. 3. tis. př. n. l. – klínové písmo – vodorovné řádky, na vlhké hliněné destičce
  • krátké čáry tvaru klínu vytvořené seříznutým rákosovým stéblem (rydlem) do tvaru ▲
  • r.1802 rozluštěno něm. profesorem G. F. Grotefendem
  • vytvořena šedesátková soustava
  • základy geometrie – objemy, povrchy těles à při výkopu zeminy (stavba kanálů)
  • vytvořeny délkové a objemové jednotky
  • řešení rovnic a slovních úloh , mocniny, odmocniny
  • vytvořen kalendář (rok = 12 měsíců, měsíc = 7denní týdny, den + noc = 24hod.) à potřeba předem určovat dobu záplav
  • polytheismus

2. Akkadská říše (2 350 – 2 200 př. n. l.)

  • první centralizovaný stát
  • pronikání semitských kmenů – ovládli sumerskou civilizaci (zřízeni místodržitelé a voj.posádka)
  • sjednotil – vládce Sargon I.
  • r.2200 př. n. l. – 100letá nadvláda Gutejců (kmen z íránského pohoří Zargos)
  • po jejich vyhnání – krátké období sumerské renesance – nadvláda města Uru
  • pronikání semitských Amoritů (3./2. tis. př. n. l.) – ukončili moc urských vládců

3. Asýrie (od 3 000 – 612 př. n. l.)

  • severní Mezopotámie
  • 8. stol. př. n. l. mohutná říše (ovládla i Egypt)
  • centrum město Ninive
  • Epos o Gilgamešovi – původně sumerský, známý v akkadské verzi zachované v Ninive
  • 7. stol. př. n. l. rozpad říše
  • soupeř okolních států – Babylonie, Egypt, Chetité, Féničané

Staroasyrská říše (2 000 – 1 750 př. n. l.)

  • původně městský stát AŠŠUR – hospodářský rozkvět
  • důležitá obchodní křižovatka
  • Šamša Adád I. – dobyl S Babylonii, pak úpadek
  • za Chamurapiho nadvláda Babylonie
  • r.1650 př.n.l. pronikání Churritů – vytvořili mocný stát Mitanni (sahal do V Sýrie, J Arménie; rozvrácen Chetity)

Středoasyrská říše (1 350 – 1 078 př. n. l.)

  • znovusjednocení, dobytí Babylonie
  • dočasné oslabení
  • Tiglatpilesar I. – rozkvět, obnovil kontrolu nad obchodními cestami, dobyl některá fénická města

Novoasyrská říše (911 – 612 př. n. l.)

  • nejmocnější centralizované říše Předního východu
  • první systematicky cvičená profesionální armáda = královský pluk (kopí, šípy, těžké vozy…)
  • Aššurbanipal II. – dobyl fénická města, krutý, potlačil babylonské povstání, neudržel Egypt
  • 612 př. n. l. dobytí Ninive Babyloňany, Peršany a Médy à zánik Novoasyrské říše

4. Babylonie (2 000 – 539 př. n. l.)

  • nový centralizovaný stát, vznikl po zániku Akkadské říše

Starobabylonská říše (asi 1900 – 1600 př. n. l.)

  • jižní Mezopotámie
  • 1800 př. n. l. v popředí Babylonie – král Chammurapi = zakladatel říše (ovládl dolní Mezopotámii, území středního Eufratu, asijská města na stř. Tigridu)
  • země rozdělena na oblasti a okresy se správci
  • zvětšení orné půdy à vyšší výnosy
  • ovládnutí obou toků po celé délce
  • dálkový obchod
  • rozvoj řemesel – dokonalejší nářadí, umělecké předměty z Au, Ag
  • pevný stát řízený podle zákonů – Chammurapiho zákoník = jeden z prvních v dějinách lidstva, obsahuje ustanovení v oblasti trestního práva, majetkových otázkách, rodinných, dědických atd.
  • 1597 př. n. l. říše dobyta a vypleněna Chetity

3 skupiny obyvatel s odlišným právním postavením:

  1. awilum = nejbohatší, svobodní, plnoprávní, privilegovaní občané (vlastníci pozemků a otroků)
  2. muškénum = nižší vrstva, svobodní, závislí na privilegovaných – řemeslníci, zemědělci
  3. otroci (wardum) = nejnižší vrstva, nesvobodní, bezprávní služebníci, mohli se kupovat, dědit

Středobabylonská říše (asi 1500 – 1200 př. n. l.)

  • po zániku Starobabylonské říše území ovládnuto dynastií Kassitů (přistěhovalci z pohoří Zargos)
  • přijali akkadštinu i babylonské kulturní tradice
  • obchod a mírové vztahy s Egyptem, Chetity
  • 1235 pád kassitské dynastie – Babylon byl dobyt Asyřany

Novobabylonská = chaldejská říše (625 – 539 př .n. l.)

  • 625 př. n. l. vyhnáni Asyřané králem chaldejského původu
  • Nabukadnezar II. – období rozmachu říše – rozmach hl. m. Babylónu
  • 578 př. n. l. dobyl Jeruzalém, dovlekl tisíce izraelských obyvatel = babylonské zajetí
  • 539 př. n. l. říše dobyta a ovládnuta perským králem Kýrosem II.
  • zikkuraty ( = pnoucí se do výšky): Babylonská věž (za Nabukadnezara II.; 90 m vysoká, plocha 90×90 m)
  • div světa: visuté zahrady Semiramidiny

 

Podobné příspěvky:



Publikování nebo další šíření obsahu serveru Dějepisně.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.