Čeká vás ve škole test zaměřený na přelom 19. a 20. století? Připravte se na něj s předstihem pomocí našeho článku, který jasně a přehledně shrnuje, co všechno se v tomto období ve světě událo.

ÚVOD

• období od 70. let 19. století do roku 1918
• impero = vládnout
• = monopolní kapitalismus – vznik monopolů (podniky ztrácí samostatnost, jsou pohlceny jiným podnikem – sjednocování více firem do jedné; sdružení podniků s výsadními právy)
• typy monopolů: kartel, syndikát, trust, koncern
• monopoly ovládly řadu odvětví (hutě, auta)
• vytvořilo se několik málo států, které mají dominantní postavení – podmanily si velké státy či dokonce kontinenty . . . . = imperialistické mocnosti (zostření mezinárodních vztahů)
• stupňuje se mezinárodní napětí
• v tomto období sílí dělnická hnutí
• vrchol kapitalismu
• vznik sociálních demokracií, socialistických stran apod.
• všechny strany přijaly marxismus za své učení
• v letech 1890–1910 probíhá 2. průmyslová revoluce – velký rozvoj
• nerovnoměrná vývoj světa (ekonomické závislosti na USA, Japonsku se zvětšují)
• boj o nové rozdělení světa (koloniální státy – Anglie, Francie x Německo – to nemá nic a chce to)
• tvorba finančního kapitálu (finanční transakce přes banky – vlastní podnikání bank; např. Živnostenská banka)
• myšlenkové proudy: darwinismus, pozitivismus, marxismus, pragmatismus

UMĚNÍ  19./20. STOLETÍ

• snaha o nezávislost, netradičnost, svobodu – převaha abstraktního umění; důraz kladen na formu, originalitu a různorodost
• prudké střídání uměleckých směrů (impresionismus, expresionismus, kubismus, fauvismus, futurismus, . . )
• futurismus vtáhl do umění techniku (automobily, letadla, vzducholodě)
• např. impresionismus (= nálada, dojem)- směr pojmenován podle obrazu C. Moneta Impression; fauvismus (= šelma); expresionismus (= výraz); futurismus (= budoucí)
• umělci: Claudie Monet, Auguste Renoir, Edouard Manet, Paul Cézanne, Vincent van Gogh, Paul Gauguin, Pablo Picasso, Vasilij Kandijskij, Edvard Munch atd.; u nás: František Kupka, Antonín Slavíček, Václav Špála, Emil Filla
• z hudebního světa – např. Josef Suk
• z architektury např. Josef Gočár

2. PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

• probíhala v letech 1890–1910
• revoluce technicko–vědecká = období elektřiny a výbušných motorů
• Dieslův motor – spalovací motor na naftu
• dynamo – M. Faraday; zdokonalení žárovky – T. A. Edison; telefon – A. G. Bell
• vynález dynamitu – Alfred Nobel
• ocel – velký nárůst výroby
• obrovský rozmach chemie – uplatnění v zemědělství, lékařství, vojenství apod.
• rozvoj automobilů, letadel
• na rozdíl od 1. průmyslové revoluce zasáhla všechny země současně
• 1. průmyslová revoluce začala v Anglii a postupně se rozšiřovala dále na východ

KOLONIÁLNÍ SYSTÉM

• západní státy  (Francie, Anglie, USA, Itálie, Nizozemí, Německo) měly pod kontrolou 90% zemského povrchu a udělaly tam své kolonie
• nejvíce kolonií měla Anglie
• základem anglického koloniálního panství byla Austrálie, Indie, vých. Afrika a Kanada
• Francie měla asi 1/3 anglického panství – Francouzská Indočína a severozáp. Afrika
• Holandsko mělo Nizozemskou Indii (jihových. Asie)
• Německo mělo rovníkovou Afriku
• Itálii patřila Libye, Somálsko, Eritrea
• spornou oblastí byl Balkán – zájem zde měli Britové, Rakušané i Rusové (nebyla to kolonie, ale ohnisko zápasu o vliv)

ANGLIE

• královna světových moří
• imperialistická velmoc – „mocnost číslo 1“
• nejrozsáhlejší území (má klíčová místa – Malta, Hongkong, Kapské město, Suez,  . . )
• v letech 1837–1901 královna Viktorie – „viktoriánské období“ – klid, prosperita, stabilita
• v letech 1901–1910 Eduard VII. – obrat v zahr. politice (jeho nástupce Jiří V.)

vnitřní politika: 

• liberálové (zájmy podnikatelů), konzervativci (zájmy angl. aristokracie)

ekonomika: 

• do období imperialismu nejvyspělejší země v Evropě, ale nyní zaostává za Německem, protože v Anglii není nutnost investovat do modernizace – protože mají kolonie a to je jejich bohatství

zahraniční politika:

•  „sladká izolace“ – vyhovuje jim to – náhle izolace narušena
• největším koloniálním protivníkem je Francie – r. 1898 střet s Francií u Fašody (hrozba otevřeného konfliktu o mocenský vliv v Africe)
• r. 1904 „srdečná dohoda“ – rozdělení Afriky mezi Anglií a Francií půl na půl
• r. 1907 smlouva s Ruskem – vojenské spojenectví
• Anglie si uvědomila, že Německo má lepší válečné námořnictvo – Anglie začíná modernizovat – 1. závody ve zbrojení
• Britské impérium – 1/5 zemského povrchu (nejstarší britská kolonie – Irsko)
• búrská válka – nedaleko Johannesburgu ložiska zlata a diamantů – spory nových angl. přistěhovalců s holandskými usedlíky (= búrové) + primitivní obyvatelstvo – farmáři (domorodci) → britsko–búrská válka – r. 1902 zánik búrských republik – již. Afriku získala Británie

sociální situace:

• odborová hnutí – hájí na prvním místě ekonomické zájmy dělníka, ne politické

FRANCIE

vnitřní politika:

•  republikáni (chtějí demokratizaci), monarchisté (chtějí zpět před rok 1870), socialisté, nacionalisté ( jsou proti Němců, proti Židům)
• r. 1894 Dreyfusova aféra – důstojník A. Dreyfus (Žid) obviněn ze špionáže – do čela obhajoby se postavil E. Zola, který obvinil vládu a soud z antisemitismu – r. 1906 plně rehabilitován
• antisemitismus = nenávist vůči Židům
• sionismus = opak antisemitismu, bojový směr, který propaguje židovství

zahraniční politika:

• soupeření s císařským Německem
• chtěli se opřít o Rusko – spojenectví  r. 1893 Rusko–francouzská dohoda
• spojenectví s Anglií r. 1904 „srdečná dohoda“

ekonomika: 

• Francie vyplatila Němcům 5 miliard zlatých franků jako vojenskou náhradu

USA

vnitřní politika: 

• republikáni, demokraté

ekonomika: 

• silný hospodářský rozvoj – silnice, železnice, automobilový a elektrotechnický průmysl

zahraniční politika:

• 1846–1848 válka s Mexikem – zisk Texasu, Nového Mexika a Kalifornie
• smlouva s Anglií o hranicích s Kanadou – na 49. rovnoběžce (až dodnes)
• snaha zabránit evropským státům rozšiřování na amer. kontinentě
• r. 1898 válka se Španělskem – vítězství USA – zisk Kuby, Portorika a Filipín
• r. 1860 prezidentem Abraham Lincoln – prosazuje zrušení otroctví
• r. 1860 odtržení jihu od Unie
• r. 1861 jižní státy si vytvořily Konfederaci amerických států → v letech 1861–1865: 

občanská válka Sever proti Jihu:

• (zájmy Severu hájí Republikánská strana, zájmy Jihu Demokratická strana)
• zprvu vítězí Jih, potom Sever
• r. 1865 Jih kapituloval – přichází období rekonstrukce jihu země
• r. 1863 zrušení otroctví v jižních státech (na severu už v r. 1790)

RUSKO

• r. 1861 zrušeno nevolnictví
• stále má zákonodárnou i soudní moc panovník – samoděržaví
• tvoří se tajné revoluční organizace
• r. 1881 zavražděn car Alexandr II. – ale k revoluci to nevedlo – nástupci Alexandr III.  a Mikuláš II. samoděržaví ještě více utužili
• r. 1863 povstání Poláků – potlačeno

zahraniční politika:

•  boje s Turky na Balkáně
• snaha prosadit se na Bosporu
• r. 1897 prodali USA Aljašku
• vznik Transsibiřské magistrály  (Moskva – Vladivostok)– kolonizace Sibiře
• r. 1900 zisk Mandžuska (od Číny)
• v letech 1904–1905 válka Ruska s Japonskem – Rusko prohrálo na souši i na moři, Rusko poraženo 9. 1 . 1905 – tzv. „krvavá neděle“→ 1. ruská revoluce
• r. 1905 rozehnána hladová dělnická demonstrace v Petrohradě
• svolán parlament = duma; vznik politických stran
• r. 195 vydán manifest = státní duma je zákonodárný orgán

NĚMECKO

• od r. 1871 císařství – založeno Vilémem I.
• hlavou je císař a kancléř
• Vilém III. – poslední německý císař, s jeho nástupem se změnila orientace Německa – dalo se cestou agrese (příprava na válku)
• r. 1890 odvolán Bismarck
• r. 1905 vznikl „Schlieffenův plán“ – plán války, počítal s izolací Ruska a bleskovou porážkou Francie a také s pomocí Rakouska

ekonomika:

• nejrozvinutější stát v Evropě

vnitřní politika:

• Říšská rada, Národní liberálové, Strana centra

zahraniční politika:

• r. 1878 Berlínský kongres – zhoršení vztahů s Anglií, Francií a Ruskem
• Německo se ocitá v izolaci – uzavírá smlouvy s druhořadými státy – r. 1879 smlouva s Rakouskem–Uherskem
• r. 1882 smlouva s Itálií
• vzniká tedy TROJSPOLEK: Německo, Itálie, Rakousko–Uhersko  x   DOHODA: Anglie, Francie, USA
• čeká se na válku
• 28. 6. 1914 v Sarajevu spáchán atentát na rakouského následovníka trůnu Ferdinanda d´Este – Němci to pochopili jako impuls k válce

JAPONSKO

• dosud pro okolí uzavřená země
• japonský císař = mikádo
• šógun má nejvyšší moc v zemi, sídlí v Tokiu
• USA posílá 3 lodě, aby navázaly obchodní styky – r. 1854 japonsko–americká smlouva
• otevření Japonska okolnímu světu
• v letech 1858–1868 občanská válka – výsledky: pád moci šógunů, osvobození císaře – příchod do Tokia, westernizace, výstavba železnice
• r. 1889 císař Mucukito přijal ústavu – konstituční monarchie
• volební právo má asi 1% obyvatelstva

zahraniční politika:

• expanze na Korejský poloostrov
• v letech 1894–1895 válka mezi Čínou a Japonskem o Koreu – výhra Japonska , obsazení Mandžuska a Taiwanu
• r. 1902 spojenectví s Británií
• v letech  1904–1905 válka s Ruskem – výhra Japonska
• r. 1910 připojení Korey

MEZINÁRODNÍ  VZTAHY

• vyostřují se mezinárodní vztahy

2 vojenskopolitické bloky:

• TROJSPOLEK – základem byla smlouva Německa s Rakouskem–Uherskem z r. 1879, pak se r.1882 přidala Itálie, pak Turecko, Bulharsko
• DOHODA – bývalí spojenci Německa odpadli a spojovali se: r. 1893 smlouva Rusko–francouzská, r. 1904 „srdečná dohoda“ Francie a Anglie, r. 1907 smlouva Anglicko–ruská, později se připojily státy jako Srbsko, BENELUX, Japonsko, USA

• politické krize zvyšovaly napětí
• r. 1905 Marocká krize – Maroko bylo španělské, stalo se nezávislým – silný vliv Francie – chtěli Maroko připojit, proti tomu se však postavilo Německo
• r. 1911 znovu vypukla Marocká krize – r. 1912 Francie dostala Maroko a Německo část Konga
• r. 198 Bosenská krize – r. 1878 po Rusko–turecké válce Berlínský kongres – řešilo se poválečné uspořádání Balkánu; R–U chtělo Bosnu obsadit vojensky
• v letech 1912–1913  – 1. balkánská válka – balkánské národy x Turecko
• r. 1913  – 2. balkánská válka
• 28. 6. 1914 atentát na Ferdinanda d´Este – impuls k 1. světové válce