V novém článku vám přinášíme informace o Starověkém Řecku, jeho kultuře, nejznámějších městech, osobnostech a pojmech, které přetrvaly dodnes.
- zabírá část balkánského poloostrova + ostrovy v Egejském moři (Kréta, Kypr, Kyklady) a úzký pás Malé Asie
- nejdříve osídleny Kykladské ostrovy, osídlení asi 3200 př. n. l., název podle rozložení do kruhu (možná to byla bájná Atlantida)
Kapitoly
KYKLADSKÉ OSTROVY
- osídlení na přelomu 4. a 3. tis. př. n. l.
- kyklop = kruh
- nejvýznamnější ostrov Théra
- nalezly se tu mramorové sošky žen – kult plodnosti
- civilizace zničena výbuchem sopky
KRÉTA
- vliv staroorientálních států, zvl. Egypta
- bájný král Mínos (syn Dia) → mínojská kultura
Předpalácové období (2. pol. 3. tis. př. n. l.)
Období prvních paláců (2 000 – 1 700 př. n. l.)
- palácové hospodářství
- město Knóssos – palác Labyrinthos
Období druhých paláců (1 700 – 1 400 př. n. l.)
- lineární písmo A (nerozluštěno)
- vše zničeno živelnými pohromami (zemětřesení, výbuch sopky – na ostrově Théra)
- rozvaliny objevil angl. archeolog A. Evans
MYKÉNY (1 600 – 1 200 př. n. l.)
- nejprve neindoevropské obyvatelstvo, pak příchod Iónů, Achájů
- lineární písmo B (rozluštěné )
- hradby a paláce: kyklópské hradby – Lví brána, Áreova pokladnice (hrobka), šachtové hroby – zlatá maska Agamemnónova
- objevil je archeolog Heinrich Schliemann
- ze severu Dórové – zánik mykénské kultury
- koncem mykénské kultury se uskutečnila pravděpodobně trójská válka
Období temné – Homérské (1100 – 800 př. n. l.)
- příchod Helénů (řecké kmeny): Iónové – část východního Řecka, Atika, ostrovy v Egejském moři (Efesos, Milétos); Achajové: Peloponés, Lesbos, Mykény; Dórové: postupně celý Peloponés (Sparta), Rhodos, Kréta
- období kulturního úpadku
- vznik rodové šlechty
- u moci jsou basileové (králů)
- nevíce je svobodných rolníků
- patriarchální řád otroctví
- obživa: zemědělství, řemeslnictví, mořeplavba
- stálý nedostatek orné půdy→ malá řecká kolonizace – kolem r. 1000 př. n. l. (ostrovy v Egejském moři – Efesos, Milétos) – prameny nejsou, vycházíme z Iliady a Odyssey
- Homérovy eposy Ilias a Odyssea
Období archaické (800 – 500 př. n. l.)
- vznik městských států – tzv. polis
- vláda rodové aristokracie
- práce otroků – přechod ke klasickému otrokářství
- písmo – tzv. řecká alfabeta
- různá státní zřízení:
- – oligarchie (vláda aristokracie)
- demokracie (vláda lidu)
- velká řecká kolonizace – 8. – 6. stol. př. n. l.
- rozvoj mořeplavby
- příčiny VŘK:
- růst počtu obyvatel
- snaha opatřit si nezbytné suroviny (kovy, dřevo)
- Oikistés – vůdce kolonizujícího obyvatelstva
- APOIKÉ – nově založené osady – nebyly politicky závislé na státech, jež je založily
- dovoz levného obilí, odbytiště zboží
- dovoz otroků
- zakládání kolonií – např. J Itálie, Sicílie
- podpora dálkového obchodu, kontakty s Předním východem, rozvoj peněžního hospodářství, zdokonalení řeckých lodí (vliv Foiničanů)
- období tzv. rané řecké tyranidy – přechodné období mezi oligarchií a demokracií (tyrani = samovládci, ne krutovládci!)
- timokracie – vláda bohatých bez ohledu na urozenost
SPARTA
- vláda oligarchie (2 králové, 5 nej. úředníků, rada starších, občanský sněm)
- nachází se v Lakónii – nejjižnější cíp Peloponésu
- v 10. stol. př. n. l. příchod Dórů
- dórští Sparťané – plnoprávní občané
- původní obyvatelstvo podmaněno – neplnoprávné
- periokové – svobodní, bez práv – zemědělci, řemeslníci, obchodníci
- heilóti – nesvobodní, bez práv – otroci
- ženy lepší postavení než v Athénách
- v 2. pol. 6. stol. př. n. l. vznik peloponéského spolku – nadvláda Sparty – nejmocnější vojsko ve starém Řecku
ATHÉNY
- vláda demokracie
- poloostrov Attika
- zakladatel Théseus (podle báje)
- původně vláda rodové aristokracie, později přechod od timokracie k demokracii
- Drákon – 621 př. n. l. zapsal první zákony – tvrdé, nic neřešitelné zákony
- Solón – 594 př. n. l. – reformy (zrušeno a zakázáno dlužní otroctví, obyvatelstvo do 4 tříd podle majetku,), položil základy demokracie
- od r. 546 př. n. l. vládl tyran Peisistratos
- rozkvět Athén – výstavba Akropolis, rozvoj umění
- od r. 510 př. n. l. nastolena timokracie – Kleisthenés – Kleisthenovy reformy státu (deset místních oblastí = fýly, základní administrativní jednotka = démos, rada pětiset, deset stratégů)
- zaveden tzv. ostrakismus = střepinový soud (na ochranu demokracie)
- rozšířena pravomoc lidového shromáždění
- – klasická otrokářská demokracie (dovršeno za Perikla)
Období klasické (500 – 338 př. n. l.)
- klasické = dokonalé, hodné obdivu
- řecké kolonie v Malé Asii ovládli Peršané → Řekové se vzbouřili – 499 př. n. l. povstání v Milétu – 494 př. n. l. zničen Milétos
Řecko – perské války ( 492 – 449 př. n. l.)
- Peršané napadli Řecko r. 492 př. n. l. – neúspěšně
- 490 př. n. l. – 1. řecko – perská válka – bitva u Marathónu (porážka Peršanů)
- 480 př. n. l. – 2. řecko – perská válka – bitva u Thermopyl a mysu Artemision (porážka Řeků – zrádce)
- 480 př. n. l. bitva u Salamíny (porážka Peršanů)
- 479 př. n. l. bitva u Platají a u mysu Mykalé (definitivní porážka Peršanů)
- 478 př. n. l. – Délský (Athénský) námořní spolek (ostrov Délos) – cílem bylo vytlačit Peršany z oblasti Egejského moře
- 449 př. n. l. Kalliův mír = konec řecko – perských válek
- Perikles – 443 – 429 př. n. l. – první stratég, demokratizace Athén, zavedl sociální podpory (pro vdovy a sirotky)
- Sparta se obává vzrůstu moci Athén
Peloponéská válka (431 – 404 př. n. l.)
- 429 př. n. l. – Perikles umírá na mor
- 405 př. n. l. – definitivní poražení Athén, námořní bitva u Aigospotamoi
- 404 př. n. l. – Athény kapitulovaly – vlády 30 tyranů, rozpuštěn námořní spolek
- Athénám pomáhají Théby
- úpadek řeckých městských států – vzestup sousední Makedonie
- 338 př. n. l. – bitva u Chaironeie – Filip II. Makedonský získal nadvládu v Řecku
- literatura: Heródotos z Halikarnasu – „otec historie“ – spis Dějiny (řecko – perské ; Thúkýdidés – dějiny peloponéské války; dále Aischilos, Sofokles, Euripides, Aristofanés
- lékařství: Hippokratés – přísaha, temperament
OBDOBÍ HELÉNISTICKÉ (338 – 146 př. n. l.)
- Řekové poraženi a násilně sjednoceni Filipem II. Makedonským
- 337 př. n. l. – vznik korintského spolku (sjednocení řeckých států mimo Sparty)
- 336 – 323 př. n. l. vláda Alexandra Velikého (Filipův syn) – vychován Aristotelem
- touha po světovládě, války např. s Peršany – bitva u Issu
- ovládnul Egypt, Mezopotámii, Babylónii, část Indie atd.
- zakládal města – Alexandris – helénizace
- 323 př. n. l. umírá na hořečnaté onemocnění
- po Alexandrově smrti se říše rozpadá – 3 velké říše:
- Ptolemaiovská – Egypt, Kréta, Kypr a syropalestinská oblast
- Seleukovská – Sýrie, Mezopotámie, Přední Asie
- Antigonovská – Makedonie, Řecko
- 146 př. n. l. – Římané vyvrátili Korint → konec starověkého Řecka
7 DIVŮ SVĚTA
- Maják na ostrově Faru
- Pyramidy v Gíze
- Visuté zahrady Semiramidiny
- Diova socha
- Artemidin chrám
- Mausoleum v Halikarnassu
- Kolos Rhótský